Topolánkova vláda toto opatření představila jako jeden z léků proti krizi, který měl zachovat pracovní místa nízko kvalifikovaným pracovníkům. "Velké podniky se o to moc nezajímaly. Sleva byla významná jenom blízko minimální mzdy, většina jich dává mzdy vyšší," komentuje číslo Miroslav Zámečník, autor opatření a člen nedávno rozpuštěné Národní ekonomické rady vlády.
Podle něj se úspora projevila nejvíc v sektoru služeb a obchodu, kde je oficiální mzda velmi nízká. Relativně nejvíc ušetřit tak mohli podnikatelé v hotelnictví, restauratérství nebo provozovatelé prodejen. Řada podniků ale prostě jen propásla svou šanci. "Teprve postupně firmy zjišťují možnost využití těchto slev," říká mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Milan Mostýn.
Navíc podle svazu zaměstnavatelů teprve v posledních měsících začaly firmy přistupovat na kratší pracovní úvazky a nižší mzdy. "Teprve pak si jsou schopni sáhnou na sociální slevy. Je to vázané na mzdu, nikoliv na délku pracovní doby," vysvětluje Mostýn.
Úleva na pojištění měla platit i příští rok, ale v rámci Janotova úsporného balíčku ji vláda zrušila, aby zachovala nižší rozpočtový deficit. Svaz průmyslu a dopravy se ani příliš nebránil, spoléhá na ekonomický růst v příštím roce.
"V letošním roce nám to ve vztahu k vylepšení hotovosti a zaměstnanosti pomohlo. Vzhledem k tomu, že příští rok už nebude propad HDP pět ani čtyři procenta a některé firmy se z krize dostávají, dospěli jsme k názoru, že je třeba investovat ty peníze jinde," uvedl v reakci na tzv. úsporný balíček Jaroslav Hanák, prezident Svazu dopravy ČR.
Kdo slevu propásl, má smůlu
Slevu mohli podnikatelé uplatnit nejdříve v srpnu, a to zpětně od začátku roku. Nejpozději však museli dodat podklady za prvních sedm měsíců roku do 21. září.
"Tento termín mnozí propásli," potvrzuje Kamil Vařeka, mluvčí České správy sociálního zabezpečení, která pojistné vybírá a vyplácí důchody a nemocenské.
Teď už mají smůlu, jedinou útěchou jim může být to, že pokud chtěli slevu uplatnit až v říjnu a poslali kvůli tomu státu méně peněz, nedostanou od ČSSZ penále – ale sociální pojištění za leden až červenec odvedou v plné výši. Až do konce roku si každá firma bude moci odečíst slevy za říjen, listopad a prosinec.
Sleva měla být původně plošná a měla platit pro všechny příjmové kategorie. To by bylo pro stát příliš drahé, a proto Topolánkův kabinet omezil úspory na mzdy do výše 1,15násobku průměrné mzdy, tedy do 27 tisíc korun hrubého měsíčně.
Nejvíc díky tomu ušetřili zaměstnavatelé na lidech s minimální mzdou – z odvodů si za ně odečetli 630 korun měsíčně, takže za každého odvedli na sociálním pojištění jen 1 370 korun.
Celkově se ke konci září propadl výběr pojistného meziročně o 23miliard korun, slevy za to mohly z necelé třetiny. Důvodem byl především nárůst nezaměstnanosti a změny zákonů, které snížily odvody u každého zaměstnance celkem o 2,5 procenta.
"Za první pololetí poklesl o 190 tisíc počet evidovaných zaměstnanců, tedy lidí, za které se odvádí pojistné," připomíná místopředseda ODS Petr Nečas, bývalý ministr práce, který slevu zaváděl.
Poprvé po letech převýší výplaty sociálních dávek výběr na pojistném, ze kterého mají být hrazeny. Výdaje na důchody letos mají být podle ministerstva práce o 30 miliard vyšší než příjmy z pojistného, u výplat na mateřskou a nemocenskou bude sekera rozpočtu zhruba čtyři miliardy.
| Výběr pojistného (v mld. Kč) | ||
| 2008 | 2009 | |
| Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení | ||
| srpen | 31,2 | 28,6 |
| září | 29,9 | 20,7 |
| Příjmy a výdaje na důchodové pojištění k 30. září | ||
| příjmy | 231,6 | 225,9 |
| výdaje | -225,3 | -246,4 |
| celkem | 6,3 | -20,5 |
| Příjmy a výdaje na nemocenské pojištění k 30. září | ||
| příjmy | 34,8 | 17,6 |
| výdaje | -24,0 | -19,9 |
| celkem | 10,8 | -2,3 |
| Pramen: ČSSZ | ||
