V ESRB budou sedět především guvernéři centrálních bank, kteří budou zkoumat finanční a makroekonomická rizika v jednotlivých členských státech Unie. Pokud bude mít některá země problémy, varují nejen její představitele, ale i celou Evropskou unii. Ta se potom může odhodlat konkrétnímu členskému státu pomoci a zabránit rozšíření krize i do okolních zemí.
"Dnešní dohoda neznamená žádný průlom v regulaci finančních trhů. Její význam vidím snad jen v tom, že v případě nerovnovážného vývoje finančního trhu kdekoliv v rámci EU přijde formalizované varování, které tudíž bude mít větší vážnost než kdyby o problémech jen prosakovaly dílčí zprávy neoficiální cestou," uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Vznik celoevropského systému má podle něj logiku v tom, že se na jednotném trhu EU neomezuje poskytování služeb jen na zemi, v níž má příslušná finanční instituce své sídlo. Na druhou stranu je ale podle Sobíška otázkou, jakými pravomocemi nadnárodního supervizora vybavit, aniž by to znamenalo konflikt s pravomocemi fungujících národních dohledů nad finančními institucemi a aniž by to znamenalo zvýšení nákladů.
Unie chce dohlížet i na jednotlivé finanční hráče
Vznik ESRB je ovšem jen prvním krokem v reformě dozoru nad finančními trhy. Ta má celkem kroky dva. První z nich je právě reforma takzvaného "makrodohledu", která stojí na vzniku Evropské rady pro systémová rizika.
Dohoda na druhém kroku, kterou je reforma "mikrodohledu", bude ovšem daleko obtížnější, protože některé členské státy k ní stále mají výhrady. Tento krok přitom počítá s vytvořením další instituce (ESFS - European System of Financial Supervisors), která bude mít na starosti jednotlivé banky a finanční instituce.
Mezi kritiky současného návrhu na reformu "mikrodohledu" patří i Česká národní banka, přestože ministerstvo financí unijní snahu údajně vítá.
O vzniku ESFS však budou ministři financí jednat až na některém ze svých příštích zasedání.
