Den daňové svobody dělí rok na dvě teoretické části: kdy lidé platí jen daně, a zbytek, kdy vydělávají jen do vlastní kapsy. Liberální institut do výpočtu počítá všechny daně, co lidé platí, nejen z příjmu a zisků, ale i při koupi zboží a služeb a sociální pojištění.
Ke zkrácení o dva dny došlo díky tomu, že od začátku roku šly trochu dolů daně ze zisku firem a byly zavedeny slevy na dani. Ty pomohou většině rodin v Česku několik stovek až tisíc korun měsíčně na daních ušetřit.
"Teprve v následujících 201 dnech, které zbývají do konce letošního kalendářního roku, bude občan vydělávat pro svou vlastní potřebu," říká Helena Havránková z Liberálního institutu. Letos stát podle údajů státního rozpočtu na všech těchto příjmech vybere od lidí i podnikatelů téměř 900 miliard korun.
Od roku 2000, kdy se den daňové svobody v Česku sleduje, se však jeho termín posunul o osm dní dále. K největšímu skoku za poslední léta došlo loni, kdy se posunul o čtyři dny v neprospěch občana. Nahoru šly totiž daně od počátku roku a v druhé vlně od května. Vyšší daně zdražily řadu zboží a služeb, například stravování. Zdražení se dočkaly i cigarety.
Někteří ekonomové jsou v pohledu na to, jak dlouho na stát Češi pracují, ještě pesimističtější. Analytik David Marek z Patria Online den D spočítal trochu jiným postupem až na 24. června. Loni mu vyšel o pět dní dříve.
"I přes přiblížení dne daňové svobody o pár dní blíže k počátku roku můžeme závidět Mexičanům, kteří budou mít stejný důvod k oslavě již zhruba za tři týdny, nebo lidem žijícím ve Spojených státech, kteří mohou naplánovat barbecue na začátek dubna," řekl ČTK Marek. Nejdéle si jako každý rok počkají Dánové a Švédové, a to až na konec července.
Důležitá je však i kvalita služeb, které si lidé u státu prostřednictvím daní platí. V Česku moc velká není, což podle ekonomů vede jen k rozkvětu práce načerno, kde se s placením daní vůbec nepočítá.
