Dostane se k nim snadno, nikoli přes známé, ale přes klasické inzeráty v novinách.
"Ten první, který mě zaujal, zněl atraktivně. Za 75 korun na hodinu pracovat v bufetu v nemocnici," popisuje.
Když na místo dorazila, dozvěděla se, že by žádnou pracovní smlouvu nedostala, protože zaměstnavatel za ni nechce platit zdravotní a sociální pojištění. Se stejnou odpovědí se poté setkala ještě několikrát, například v second handech s dětským oblečením.
"Řekli mi na rovinu, že mi dají na ruku deset tisíc plus tisíc navíc, ať si platím pojištění sama, ale že oficiálně bych je stála ještě tisíce navíc," říká Jarmila, která zatím podobné nabídky odmítá.
Podobné zkušenosti jako ona mají tisíce dalších lidí, kteří je na rozdíl od Jarmily využili. "Přes kamaráda jsem dostal tip na stavební firmu. Řekli mi, že nemají na to, platit mi sociální a zaměstnat mě natrvalo," říká vyučený malíř pokojů z Mostecka.
A dodává: "Ale je to riziko, nemáte žádné papíry, takže mi na konci místo slíbených 70 korun na hodinu dali jen 50 korun s tím, že se jim tam něco ztratilo. A to jsem dělal soboty, neděle, přesčasy."
Ministerstvo práce chce práci načerno omezit tím, že dlouhodobě nezaměstnaní, kteří nepřijmou veřejně prospěšnou práci, přijdou o sociální dávky. Brát příspěvky a nelegálně pracovat by tak bylo složitější.
Ale návrh nakonec není tak tvrdý, jak ministr Zdeněk Škromach avizoval. Nestanovuje ani počet hodin, které by nezaměstnaný musel odpracovat, ani o kolik by na dávkách přišel.
