Ještě před rokem byly dvě třetiny lidí nesmiřitelně proti a v roce 2000 Dánové odmítli její zavedení v referendu.
"První leden 2002 (kdy bylo euro zavedeno) změnil vše. Dánové vidí, že přechod byl velmi úspěšný, a chtějí být také součástí," soudí dánský novinář Sven Hasselberg.
Změna nálady se neomezuje jen na euro: Gallupův ústav uvádí, že nyní podporují unii plné dvě třetiny Dánů. To je nejvíce od roku 1962, kdy Gallup začal tyto průzkumy dělat.
Podobné postoje k euro odhalil průzkum Danske Bank i v sousedním Švédsku, jen s tím rozdílem, že Švédové si nebyli tak úplně jisti, zda je jejich "ano" jednoznačné. Nálada Švédů totiž často kolísá - spolu s kurzem jejich koruny. Když jde koruna dolů, stoupá podpora pro euro, a naopak. Takže vláda raději neriskuje. Zatím ani nerozhodla, zda chce vyhlásit referendum o euru na jaro, nebo na podzim příštího roku.
Všichni jen tuší, že rozhodnutí asi padne příští rok stejně jako v Dánsku. A možná stejně jako v Británii, která by jinak zůstala jedinou zemí v Evropské unii bez euro.
Půlrok s euro: staré měny ještě dožívají
Franky jsou už passé a marky kaput. Ale i když euro už půl roku vládne, stále žijí - alespoň v myšlenkách lidí. Pro francouzského psychologa Jacquese Birousta to není nic divného.
"Původní měna je něco jako mateřský jazyk. Přechod na euro bude vyžadovat několik let," tvrdí tento profesor elitní pařížské školy ENS. Mnozí z 305 milionů Evropanů stále sledují jen ceny ve starých měnách, myslí ve starých měnách, a dokonce v nich i platí, když to jde.
Obchody je v tom podporují. Do konce roku chtějí mnohé z nich zachovat dvojí značení cen. Němci či Nizozemci by se bez toho asi neobešli. Tři pětiny z nich nadále uvažují jen v zaniklých markách či guldenech. Na některých místech Německa se v poslední době opět berou marky, k malé radosti ústřední banky. K tomuto kroku sáhl třeba Karl-Heinz Haken, manažer obchodní sítě Haka ve městě Leer.
"Udělali jsme to kvůli řečem o inflaci způsobené euro. Byl to obrovský úspěch. Náš obrat se zvýšil o 40 procent," pochvaloval si pak. Euro totiž dosud nemělo moc dobrou pověst. Zejména Němci mu dávali vinu za růst ceny mnoha obyčejných věcí. Třeba rajčat, zmrzliny či šálku kávy v restauraci.
Používání starých peněz bude však stále těžší. Komerční banky totiž postupně zastavují jejich přijímání a záhy budou lidé moci měnit staré peníze jen v ústřední bance. Zároveň dostává euro novou šanci, aby si získalo duše Evropanů. Zatímco dolar prudce klesá, cena euro roste a inflace v eurozóně klesá.
Ale v matracích a prasátkách pořád zůstávají miliardy. V Belgii se nevrátila čtyři procenta bankovek a téměř polovina mincí, celkem za 600 milionů euro. V Rakousku se čeká ještě na třináct miliard šilinků, tedy na miliardu euro. Francouzské ústřední bance chybí ještě celá desetina bankovek za tři miliardy euro.
"Dostali jsme sotva polovinu pětisetfranků, což byly nejvyšší hodnoty. Ale našli jsme také sotva třetinu nejmenších, dvacetifrankových bankovek, což vypadá celkem hodně jako nostalgie," uvedl mluvčí banky. Na zavedení euro hodně získala charitativní sdružení. Jen ve Francii sebraly tři takovéto skupiny sto tun mincí v hodnotě milion euro.
Zato padělatelé se nemohou zatím vzpamatovat, i když na přípravu měli řadu let. Zatím se objevilo jen asi 18 500 europadělků, jejichž kvalita roste jen postupně.
Loni v téže době zachytila policie 286 tisíc padělaných bankovek. Téměř třetina z nich pocházela z Francie. Ta svůj padělatelský primát letos ještě upevnila. Pochází z ní hned jedenáct tisíc zachycených europadělků.
