Vyplývá to z aktuální zprávy Evropské komise, podle níž i Česká republika nadále patří mezi šest členských zemí s nejrizikovějším výhledem veřejných financí.
Komise konstatuje ve zprávě o stavu veřejných financí v celé Unii, že se rozpočtová situace podstatně zlepšila a průměrný deficit klesl na loňských 1,7 procenta z 2,4 procenta (a na 1,6 procenta z 2,5 procenta v eurozóně) v roce 2005. V proceduře kvůli nadměrnému deficitu zůstává sedm zemí - Itálie, Portugalsko, Británie, Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko. - více zde
- veřejný dluh nepřekročí 60 % HDP
- inflace nepřekročí průměr tří zemí s nejnižší inflací o více než 1,5 %
- kurz měny se 2 roky nevychýlí z pásma daného Evropskou unií
- nominální úrokové sazby se neodchýlí od tří nejlepších zemí o víc než 2 %
Nicméně podle posledních konvergenčních programů, tedy plánů na cestě k euru, budou mít na konci příštího roku deficit nad třemi procenty HDP jen Maďarsko a Česko. Odhady komise ze 7. května byly pesimističtější a zařazovaly na seznam také Portugalsko, Polsko a Rumunsko.
Zatímco Maďarsko na tom bude nejhůř s téměř pěti procenty, u České republiky se předpokládá deficit 3,6 procenta. I to bude ale pokles oproti letošním očekávaným 3,9 procenta. Za zhruba čtyřprocentní schodek si Česko vysloužilo kritiku už na konci května. - více zde
Rozsáhlá zpráva Komise také podobně jako loni na podzim zařazuje Česko spolu s Řeckem, Kyprem, Maďarskem, Portugalskem a Slovinskem mezi šest zemí s vysokým rizikem vývoje veřejných financí. Slovensko je mezi deseti státy s průměrným rizikem. Nízké riziko rozpočtového deficitu je v devíti zemích - pobaltských státech, Nizozemsku, Dánsku, Rakousku, Polsku, Finsku a Švédsku.
Rozpočtová disciplína se zlepšila, ale nestačí to
Komise upozorňuje, že pokud členské země nezmění svou politiku, jen deset států ze všech 27 členů Unie dosáhne střednědobých rozpočtových cílů požadovaných paktem stability, tedy rozpočtovými pravidly Unie. Podle nich by země ve střednědobém výhledu, tedy asi během tří či čtyř let, měly usilovat o rozpočet, který je v přebytku nebo jen mírně deficitní.
"Snížení schodků a dluhů a všeobecné zvýšení kvality rozpočtů by členským státům umožnilo uvolnit potřebné rozpočtové prostředky na podporu inovací, investic, vzdělání a zaměstnanosti," řekl Joaquín Almunia, komisař pro hospodářské a měnové záležitosti.
To podle něj zemím umožní s větší jistotou čelit výzvám, které před ně staví globalizace a stárnutí obyvatelstva.
