Před dvěma týdny k nim přibyl jeden nový ve Štramberku. Malí pivovarníci shodují v jednom: Minipivovary mají budoucnost. Pokud majitel nečeká velké zisky, provozovat se dají.
Kopřivnickým chybí hospoda
"Je sice pravda, že jsme se rozhodli pivovar prodat, ale to není proto, že se by se v Kopřivnici neuživil," tvrdí Jiří Vaněk, který před necelými dvěma lety rozjížděl se synem výrobu piva Lašský Vulkán.
Proč oba končí? "Když jsme do toho šli, počítali jsme s tím, že si syn pořídí hospodu," vypráví Vaněk senior. "Jenomže z toho sešlo, syn si našel jiný džob a já sám na vaření i prodej piva nestačím," vysvětluje bývalý obchodník, který se do pivovarnické branže pustil hlavně z fandovství k pivu.
Kopřivnický minipivovar vaří měsíčně v průměru půldruhého až dva tisíce litrů piva, dodává pravidelně do tří místních hospod a přes léto jeho odbyt zvyšují chataři a chalupáři, kteří si jezdí pro soudky. Zda v městečku výroba piva zůstane, není jisté. Vaňkovi nabízejí pivovar teprve tři týdny a ozvali se jim zatím jen přespolní zájemci. "Raději bych, aby to koupil někdo místní, aby zůstala zachována značka kopřivnického piva, její zánik by mne mrzel," říká Jiří Vaněk.
Rýmařov přišel o své pivo
Zatímco osud kopřivnického piva je ve hvězdách, Rýmařov o své pivo Excelent už přišel. Město totiž počátkem roku prodalo hotel a restauraci, jejíž je pivovar součástí, havířovské firmě KPPR.
Až do loňska se tu vařilo ročně asi 500 hektolitrů, které se rozvážely ještě do dvou či tří okolních hospod a v létě na koupaliště. "Určitě chceme výrobu piva obnovit, ale zatím nedokážu říct, jestli to bude letos, nebo později, nemáme to propočítané," říká spolumajitel KPPR Jan Pospiech, který zatím s pivovarnickou branží nemá zkušenost. Rýmařovskou čtrnáctku prý ale stačil ještě před zastavením výroby ochutnat. "Byla výborná, toho piva by bylo škoda," říká.
Nájemcem v rýmařovské pivovarské restauraci a hotelu stále zůstává Jiří Bobek, který tu pivo až do letošního ledna vařil, skončil ale ještě před prodejem pivovaru novým vlastníkům. "Nevyplácelo se to, léta bylo vaření piva ztrátové. V Rýmařově o Excelent nebyl moc zájem a dál to prostě už ekonomicky nešlo utáhnout. Bylo mi to ale moc líto," říká nájemce, který by také rád vaření Excelentu obnovil.
Hukvaldským se daří
Zkušenosti pivovarníků ukazují, že smysl má vařit pivo hlavně pro vlastní hospodu. "Šli jsme do toho z hecu, moc jsme si od toho neslibovali, ale jsem sám překvapen, jak se naše pivo u hostů chytlo. Ani ne tak mezi místními jako mezi turisty," říká hospodský Vít Lanča, který předloni začal vařit pivo ve své restauraci v Dolním Sklenově na okraji Hukvald.
Loni vyrobil necelých 400 hektolitrů. "Přes léto mi to stačí, jezdí k nám na pivo dost lidí. Jen v zimě by mi pomohlo, kdyby naše pivo odebírala ještě nějaká hospoda ve větším městě, třeba v Ostravě," zvažuje podnikatel.
Štramberk vaří nové pivo
"Z minipivovaru se nedají čekat velké zisky, pouštíme se do toho hlavně proto, aby měl Štramberk nějakou novou atrakci," prohlašoval před třemi týdny Pavel Šmíra, když zahajoval výrobu ve svém novém štramberském Městském pivovaru.
PIVO, DESTILÁTY, VÍNO, KOKTEJLY na napoje.idnes.cz |
Ohlasem na svůj nápad je prý ale teď příjemně překvapen. "Lidé na naše pivo hodně chodí, zjistil jsem, že pivovar by vydělávat mohl, pokud to půjde dál tak jako doteď. Jistě, máme teprve začátek sezony, ale první zkušenosti mi potvrzují, že malé pivovary u nás určitě šanci mají," říká zakladatel nejmladšího minipivovaru v regionu.
V Hlučíně se vaří pivo už dvanáct let
Nejzkušenějším malým pivovarníkem v kraji je Leonard Plaček z Hlučína, který v bývalém městském pivovaru vaří pivo už dvanáctým rokem. Tomu se předloni podařil husarský kousek, když se svým pivem Avar prorazil do prodejní sítě hypermarketu Tesco.
"Letos na jaře jsem ale spolupráci s Teskem skončil, poté, co snížili zálohu na lahev, už to nebylo únosné," říká ředitel hlučínského pivovaru. Dnes dodává své pivo prostřednictvím velkoskladu do několika restaurací hlavně na Opavsku a Ostravsku, malé množství vozí do Německa.
Přestože ani hlučínský pivovar nevykazuje ohromující zisky, Plaček si nestěžuje. "Důležité je, že nám výstav pořád pomalu roste. Když jsem v Hlučíně začínal, vařili jsme nějakých padesát hektolitrů měsíčně, dneska jsme tak na čtyřech stovkách a jsem přesvědčen, že pivovar má šanci dostat se až na nějakých pět tisíc hektolitrů ročně," říká Leonard Plaček, podle něhož pivovary, nezávislé na velkých pivovarnických skupinách, i v regionu určitě budoucnost mají.