Cestující mohou po leteckých společnostech žádat náhradu škody v případě, kdy zpoždění nevzniklo kvůli mimořádným okolnostem. Naopak nárok nebudou mít například tehdy, pokud se jejich let zpozdí kvůli počasí nebo stávce.
"Veškerá rozhodnutí Soudního dvora EU samozřejmě respektujeme a budeme respektovat," uvedla pro iDNES.cz mluvčí ČSA Hana Hejsková. Podrobnější vyjádření podle ní vydají aerolinky až poté, co se s rozsudkem seznámí právníci společnosti.
Rozhodnutí znamená, že klient, který dorazí na cílové místo o tři a více hodin později, bude mít nárok na stejnou náhradu jako ten, jehož let se zrušil. Aerolinky by mu měly vyplatit od 250 do 600 eur (6 250 Kč až 15 000 Kč) podle délky letu.
"Na základě tohoto rozsudku ESD se již letecké společnosti nemohou vymlouvat a bezdůvodně odmítat nároky cestujících na finanční náhradu," říká František Herynk, ředitel společnosti Click2Claim, která vymáhá kompenzace po aerolinkách. Získat kompenzace za zpožděný let bude jednodušší než nyní, kdy aerolinky nároky často nechtěly uznat a odkazovaly se na nejednoznačný výklad nařízení EU. Podle Herynka nezřídka na soudech docházelo k nepřiměřeným průtahům v řízeních a nekonzistentnosti rozhodování.
Mimořádné okolnostiZpoždění cestujícím nezakládá nárok na náhradu škody, může-li letecký dopravce prokázat, že významné zpoždění je způsobeno mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zabránit, i kdyby byla přijata všechna přiměřená opatření, tedy okolnostmi, jež se vymykají účinné kontrole leteckého dopravce. Zdroj: Soudní dvůr EU |
"V konečném důsledku tak toto doplnění a vyjasnění nařízení přinese výrazné zrychlení rozhodování o plněních, které mají letečtí dopravci poskytovat poškozeným cestujícím," dodal.
Rozhodnutí má navíc zpětný účinek, to znamená, že se o náhradu škody mohou přihlásit i ti, jejichž let se zpozdil až před dvěma lety.
"Pokud se tedy cestující s podobným problémem setkali a mají k dispozici doklady, které jejich nárok potvrzují, mohou se o své nároky zpětně přihlásit," upřesnil Lukáš Fládr ze sdružení Pomoc poškozeným.
Finanční kompenzace se už rok neúspěšně domáhá například Aleš Rykl, který loni v listopadu s manželkou uvázl na cestě z dovolené ve městě Mexiko. Na poslední chvíli Čechy nepustili do letadla s tím, že nemají potvrzený let. "Let jsem měl potvrzený všemi možnými způsoby," popsal iDNES.cz Rykl, který si stěžoval, kde mohl. Nárok na kompenzaci společnost KLM odmítla. Přes Úřad pro civilní letectví si stěžoval na podobný úřad v Nizozemsku, tam však jeho pouť za odškodným skončila.
"Komunikují se mnou jen holandsky, pouze poštou, skrze maily to není možné. Na můj telefonát mi sdělili, že se mi ozvou, a nic," vylíčil klient.
V praxi se toho moc nezmění
Podle Evropského spotřebitelského centra (ESC) je rozsudek dobrou zprávou, nicméně počet letů, kterých se kompenzace za zpoždění bude týkat, je poměrně malý.
"Data Eurocontrolu uvádějí, že pouze kolem 0,5 procenta letů je opožděno o více než 3 hodiny. Bohužel nemáme k dispozici statistiku, která by se zabývala příčinami zpoždění nad tři hodiny, ale u všech zpoždění připadají mimořádné okolnosti velmi hrubým odhadem zhruba na polovinu případů. Reálně se tedy můžeme bavit zhruba o desetinách procenta letů," řekl iDNES.cz Jan Pithart z ESC.
Kromě finančních kompenzací jsou již v současnosti v platnosti také pravidla "péče". Podle nich musí společnosti poskytnout při zpoždění delším než dvě hodiny cestujícím občerstvení a při delší prodlevě i ubytování. To platí na rozdíl od kompenzací i v případě zásahu "vyšší moci", jako byly erupce islandské sopky, které v roce 2010 paralyzovaly leteckou dopravu nad Evropou.
