Hýbat s cenou nelze a domáhat se jednostranného zvýšení činží mohou majitelé pouze u soudu. V minulých letech se přitom vždy od července nájmy o nějaké procento pravidelně zvedaly.
Vláda sice loni v prosinci uvalila ze strachu před razantním růstem cen na nájmy moratorium, ale to Ústavní soud letos v březnu zrušil. A kabinet nové nepřijal. Teď se proto mohou nájmy zvyšovat jen po dohodě obou stran.
"Když k ní nedojde, pak by měl majitel zvážit reálné možnosti, posoudit rozdíl mezi místním regulovaným a tržním nájemným a ten žalovat u soudu," říká Libor Delin ze Sdružení majitelů domů.
Podobně chce postupovat například majitel domu na Žižkově Jan Rambousek. "Já mám posudky o trhu, takovou cenu žádám, a když lidé nezaplatí, budu se domáhat u soudu," říká.
Soudní jednání se však mohou táhnout roky. Podle Delina se už patnáct až dvacet majitelů na soud obrátilo, pravomocný rozsudek ještě vynesen nebyl. Dříve se tak zřejmě majitelé domů i nájemníci dočkají nového zákona. Ten vláda po dlouhých bojích schválila v únoru a prošel i prvním čtením ve sněmovně.
Pokud začne v příštím roce platit, nájemné by mohlo vzrůst maximálně o deset procent ročně. Například pro byt v Praze o rozloze 82 metrů čtverečních by to znamenalo prostor pro zdražení z dnešních 3040 maximálně na 3344 korun. To však pouze v případě, že se nájemce s majitelem nedohodne na jiné ceně.
Nájmy by však neměly růst až do nebe, protože shora budou omezeny stropem daným takzvanou místně obvyklou cenou. Ministerstvo financí však prosadilo, že tato cena se bude počítat nejen z tržních nájmů, ale i z těch regulovaných. V některých oblastech tak bude prakticky další zvyšování nájmů znemožněno.
Proti zákonu v této podobě proto brojí jak majitelé domů, tak poslanci ODS. Sociální demokraté s podporou komunistů však mají dost síly na jeho prosazení.
