náhledy
Vydali jsme se na nákup do pražských prodejen řetězců Lidl, Interspar a Tesco. Zajímalo nás, zda mají čitelně označené zboží a zda se v nich lidem dobře nakupuje. Až na jeden výrobek bez data spotřeby bylo vše podle předpisů. Zajímavostí však najde člověk dost, ať už to jsou matoucí geografická označení, pochoutkové párky plovoucí ve vodě, med s archaickým uvedením země původu či jogurt určený pro český trh psaný yogurt.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Tady je. Bílý jogurt Tesco - prodává se na českém trhu, ale přejmenovat ho z anglického "yogurt" na český "jogurt" by asi bylo příliš náročné.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
A další kolega - vanilkový dezert Tesco - to je už úplný světoběžník. Britská společnost Tesco ho vyrábí v Německu, prodávat ho na českém trhu nechává odnoží Tesco Stores ČR, ale nápis nechává v angličtině, aby nebylo pochyb, kdo je mateřská firma.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Zde jsou pochoutkové párky. Mňam. Už se mi sbíhají sliny. Ale co to, proč plavou ve vodě? Aha, nevšimla jsem si, že pocházejí z Vodňan.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
A další vodňanská lahůdka označená samozvanou značkou kvalitní český produkt - Drůběží špekáčky. Předpisům vyhovují, protože ačkoliv neobsahují maso, ale jen více než 45 % drůbežího separátu, ve spojení se slovem drůbeží nic neporušují. Nemohu si ale pomoci, slovo "drůběž" dohromady se "špekáčkem" je prostě protimluv.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
A teď malý kvíz. Pořádně si obrázek prohlédněte a schválně, jaké rozdíly u obou výrobků odhalíte. Řešení najdete na další fotografii.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
1) Jeden výrobek je pojmenován anglicky, druhý česky, i když nedůsledně (tuk zůstal v angličtině) 2) Anglicky označenému jogurtu chybí datum použitelnosti, tedy do jakého data se musí spotřebovat, aby byl zdravotně nezávadný. Mělo by být na víčku, ale není. Je to špatně, předpisy to u rychle se kazících výrobků vyžadují.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Na velké překážky pak v obchodech narazí ten, kdo by chtěl kupovat výhradně české výrobky, aby podpořil tuzemskou ekonomiku. Taková snaha pohoří. Řada zboží totiž zemi původu, natož konkrétního výrobce, uvedené vůbec nemá, nanejvýš prodávajícího. Kupující si tak může říci, že se za něj výrobce patrně stydí. Ostatně, to je nakonec také informace, podle které se lze při nákupu řídit... Jako první ale ukážeme výrobek, který je pro kupující srozumitelný. Je to smetanový jogurt od Mlékárny Kunín - obal obsahuje konkrétní údaje včetně adresy na výrobce, provozovnu i distributora. Další výrobky za tímto vzorem značně pokulhávají.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Platí to například u rostlinného tuku Hera. Tradiční značka, která se v Česku vyráběla čtyři desítky let, může být podle označení EU vyrobena v kterékoli z 27 členských zemí. Hádejte v které, pokud vás to baví.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Ani označení Lidl ČR v.o.s. není nejlepším pomocníkem v určení původu cukru Castello není. Co to označuje, výrobce, prodejce?
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Zmateni mohou být také lidi u značky Pikok. V reklamě Lidlu pod názvem "To nejlepší z Česka. To nejlepší z Evropy" ji propaguje dívka s českou vlajkou a lidé ji pak mohou považovat za českou, což potvrdila krátká anketa iDNES.cz v řetězci. Některé uzeniny Pikok však pocházejí z Polska.
Polské jsou například Vepřové párečky, Kladenská pečeně či Staročeský salám Pikok. Podle právníka spotřebitelské organizace Spotřebitel net Miroslava Humla to je zavádějící, ale vzhledem k tomu, že konkrétní salám v reklamě pochází z ČR, není to jako klamavá praktika napadnutelné.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Med pro pamětníky. Faktem, že se kupující nedozví, ze které země med pochází, a zda se mu tak nemá kvůli možným škodlivinám vyhnout, se nyní zabývat nebudeme. Jen samotným označením ES. Evropské společenství totiž zaniklo 1. prosince 2009, kdy vstoupila v platnost Lisabonská smlouva. Právním nástupcem je od té doby EU.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Na závěr přichází jedna potěšující zpráva. Luxusní zboží je dostupné všem. Křepelčí vajíčka jsou totiž na kus levnější než slepičí. V balení po 18 kusech vyjde jedno na 3,61 Kč. Plato 30 slepičích vajíček stálo ve stejný den 139 Kč. Kus byl tak o korunu dražší než křepelčí vajíčko. Proč se jmenují japonská, když jsou vyrobena v ČR, řešit nebudeme.
Autor: Iva Špačková, iDNES.cz