V Kluži: (350 000 obyvatel) - jen jeden supermarket v bývalém komunistickém nákupním středisku
- mnoho mlékáren (podnik Napolact) a pekáren (převládá firma Papegrano)
- několik samoobsluh, kde placení trvá (fronty u pokladen, nepříliš pohotové pokladní)
- téměř v každé ulici "nonstop magazin alimentar", krámy s bystrými prodavačkami, v noci prodávají okénkem, někdy s přirážkou
O krámy se stará jedna rodina nebo dobří přátelé, takže vás přivítají jako doma, seznámíte se, popovídáte si, s menším nákupem si odnášíte větší dávku spokojenosti, rumunská pohostinnost sahá až do obchodování.
- tím větší radost je nakupovat na tržišti.
Nejdříve se proderete skrze chudičké cikánky, které nabízejí hrstě polních kytiček k opravdovým stánkům se zahradními kyticemi, řezanými nebo v květináčích, k semínkům, ke koření, k zelenině (sudy: nakládaným zelím, s paprikama a dalšíma specialitama, ale i babičky, které pospávají nad třemi ředkvičkami a miskou třešní), ovoce z místních zdrojů je dosti drahé.
Mezi stánky s vietnamským zbožím se pletou cikánky se svetry a použitým oblečením, jejich muži přijímají objednávky na hudební obveselování stavebčanů, řezbáři vyřezávají lžíce a píšťalky, sekáči nakupují rukojeti na kosu, lidé ze statku se handrkují o cenu krabice plné pípajících kuřátek, o kohouty, o jablůňky... S největší horlivostí se ale dožadují pozornosti ženy, které prodávají brinzu (10 druhů) i tvrdé ovčácké sýry, mléko kravské, ovčí, kozí, buvolí, smetanu, kefír, protože by se jim to do večera mohlo zkazit.
- mnoho second-handů a antikvariátů
- v maringotkách dostanete na ulici čerstvý selský chléb nebo teplé placky plněné brynzou, zelím marmeládou, tvarohem (podobnost s ruskými pirohy není náhodná), do plastových lahví vám načepují sladké víno z Holandska
- peníze vám promění v početných směnárnách bez poplatků Toho byste si stejně ve změti bankovek ani nevšimli (4000 lei přišlo v květnu na 10 Kč). S maďarskými forinty vekslují taxikáři na nádraží i v centru. Tři kilometry ujedou v přepočtu za dvacet korun.
- Rumuni jsou zvyklí chodit na kávu či slivovici (tuica) do cukráren s prťavými stolky, na nichž trůní stále plné popelníky, ale někteří mladí bohatí už dávají přednost hygienickým fast-foodům a studenti hojně navštěvují internetové hospody, které rostou jak houby po dešti.
Na vesnicích bývají obchody s potravinami a s drogistickým zbožím otevřeny do jedenadvacáté hodiny, ale v mnoha chalupách vám kdykoliv sami prodají sýr, chleba a slivovici, případně vás nasměřují k sousedovi. Takový nákup pak bývá mnohem lacinější a pokud se vám podaří navázat kontakt, odnesete si i koláče nebo nějaký lidový výrobek. Základem malé, ale prosperující ekonomiky je vlídnost, a to věřící vesničané dobře vědí.
- mnoho mlékáren (podnik Napolact) a pekáren (převládá firma Papegrano)
- několik samoobsluh, kde placení trvá (fronty u pokladen, nepříliš pohotové pokladní)
- téměř v každé ulici "nonstop magazin alimentar", krámy s bystrými prodavačkami, v noci prodávají okénkem, někdy s přirážkou
O krámy se stará jedna rodina nebo dobří přátelé, takže vás přivítají jako doma, seznámíte se, popovídáte si, s menším nákupem si odnášíte větší dávku spokojenosti, rumunská pohostinnost sahá až do obchodování.
- tím větší radost je nakupovat na tržišti.
Nejdříve se proderete skrze chudičké cikánky, které nabízejí hrstě polních kytiček k opravdovým stánkům se zahradními kyticemi, řezanými nebo v květináčích, k semínkům, ke koření, k zelenině (sudy: nakládaným zelím, s paprikama a dalšíma specialitama, ale i babičky, které pospávají nad třemi ředkvičkami a miskou třešní), ovoce z místních zdrojů je dosti drahé.
Mezi stánky s vietnamským zbožím se pletou cikánky se svetry a použitým oblečením, jejich muži přijímají objednávky na hudební obveselování stavebčanů, řezbáři vyřezávají lžíce a píšťalky, sekáči nakupují rukojeti na kosu, lidé ze statku se handrkují o cenu krabice plné pípajících kuřátek, o kohouty, o jablůňky... S největší horlivostí se ale dožadují pozornosti ženy, které prodávají brinzu (10 druhů) i tvrdé ovčácké sýry, mléko kravské, ovčí, kozí, buvolí, smetanu, kefír, protože by se jim to do večera mohlo zkazit.
- mnoho second-handů a antikvariátů
- v maringotkách dostanete na ulici čerstvý selský chléb nebo teplé placky plněné brynzou, zelím marmeládou, tvarohem (podobnost s ruskými pirohy není náhodná), do plastových lahví vám načepují sladké víno z Holandska
- peníze vám promění v početných směnárnách bez poplatků Toho byste si stejně ve změti bankovek ani nevšimli (4000 lei přišlo v květnu na 10 Kč). S maďarskými forinty vekslují taxikáři na nádraží i v centru. Tři kilometry ujedou v přepočtu za dvacet korun.
- Rumuni jsou zvyklí chodit na kávu či slivovici (tuica) do cukráren s prťavými stolky, na nichž trůní stále plné popelníky, ale někteří mladí bohatí už dávají přednost hygienickým fast-foodům a studenti hojně navštěvují internetové hospody, které rostou jak houby po dešti.
Na vesnicích bývají obchody s potravinami a s drogistickým zbožím otevřeny do jedenadvacáté hodiny, ale v mnoha chalupách vám kdykoliv sami prodají sýr, chleba a slivovici, případně vás nasměřují k sousedovi. Takový nákup pak bývá mnohem lacinější a pokud se vám podaří navázat kontakt, odnesete si i koláče nebo nějaký lidový výrobek. Základem malé, ale prosperující ekonomiky je vlídnost, a to věřící vesničané dobře vědí.
