Zdaleka ne všechny slouží dobře svému účelu. Nelepí, na kůži nevydrží. Některé z nich kromě toho dráždí pokožku. Jak dopadlo 14 náplastí v testu MF DNES?
Náplast má lepit, "dýchat", vydržet, být příjemná tak, že člověk ani nevnímá, že má na pokožce nalepený cizí předmět. Ale hlavně musí být bezpečná. Jako zdravotnický prostředek, který je běžně dostupný, musí splňovat určité podmínky.
Test redakce MF DNES však ukázal, že ne každý výrobek tohoto typu, jenž se na pulty českých obchodů dostane, je možno považovat za bezpečný.
Není citlivá jako citlivá
MF DNES prověřila 14 náplastí. Laboratorní vyšetření ve Státním zdravotním ústavu v Praze odhalilo pro výrobce jednu nemilou skutečnost: při zkouškách kožní snášenlivosti, měření obsahu významného alergenu formaldehydu a při zjišťování možné toxicity vůči buňkám kůže se ukázalo, že si zřejmě někteří výrobci s bezpečností produktů hlavu nelámou.
Ze 14 vzorků jich totiž pouze šest nevykazovalo na buňkách kůže žádné známky toxicity, a tedy ani možné vyvolání dráždivé reakce. Zvláště nepříznivý je fakt, který dokazuje, že silně a středně toxické mohou být dokonce i výrobky určené pro citlivou pokožku. Což je případ náplastí Urgo Multi-Extensible a SpofaPlast, která má ještě navíc v porovnání s ostatními typy vysoký obsah formaldehydu.
|
Vítěz testu Propadák testu KOMPLETNÍ VÝSLEDKY TESTU NÁPLASTÍ NAJDETE ZDE |
"Mezi silně toxickými by se rozhodně neměly objevovat náplasti označené jako Sensitive, hypoalergenní," tvrdí Dagmar Jírová ze Státního zdravotního ústavu. "Lidé s citlivou kůží většinou reagují na chemické i mechnické dráždění zvýšeně. Náplast, která jeví známky toxicity, pro ně není optimální," doplňuje.
"Každá dlouhodobá dráždivost se může navíc u lidí, kteří k tomu mají sklon, rozvinout v alergii," potvrzuje kožní lékařka ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Martina Žemličková.
Vinny jsou předpisy
Náplasti patří do skupiny zdravotnických prostředků. Ty se v zemích Evropské unie uvádějí na trh na základě prohlášení o shodě. Ale dokumentaci k bezpečnosti výrobku si podle nařízení vlády v případě kategorie 1, kam spadají nejen náplasti, ale i obvazy či dioptrické brýle, shromažďuje výrobce sám.
"Na ministerstvo zdravotnictví poté výrobce ohlásí, že hodlá produkt uvést na trh, a předloží dokumentaci. Ministerstvo však pouze záznam zaregistruje, správnost údajů není povinno kontrolovat," vysvětluje Olga Nováková z České obchodní inspekce.
"Je to výhradně odpovědnost výrobce, zda uvede pravdivé údaje," dodává Nováková. V obchodech proto může být ke koupi zboží v naprosto odlišné kvalitě.
"Rozhodně by však neměli výrobci klamat spotřebitele a psát na obalech, že je jejich produkt určen pro citlivou pokožku, když tomu tak ve skutečnosti není," zlobí se Jírová.
Pro koho vlastně jsou?
Náplasti však vykazují ještě jeden podstatný nešvar. Některé z nich dlouho přilepené na pokožce nevydrží. A to zejména ve chvílích zvýšené aktivity, již představují zejména živé a neposedné děti.
"Zarazilo mě, jak málo vydržela na ukazováčku. Spadla po krátké chvíli, když si syn hrál a stříhal papír," říká o voděodolné náplasti Hartmann Cosmos jedna z testujících maminek, Radka Pechová.
Na více exponovaných místech, jimiž jsou prsty na rukou a na nohou, je skutečně problém náplast po delší dobu udržet. Jiná situace je v tomto směru při nalepení na paži, zejména na její vnitřní stranu. V takto krytém místě většina náplastí odolá náporu po celých 24 hodin.
