Když v roce 2021 vznikl Národní plán obnovy (NPO), jeho primárním cílem bylo polít živou vodou českou ekonomiku po pandemii. Lockdowny a další omezující opatření se totiž na její kondici výrazně podepsaly.
Od té doby se priority změnily. Česko stejně jako celou Evropskou unii nyní nejvíce pálí energetika. Řeší se, jak se oprostit od závislosti na ruských fosilních palivech a zároveň jak výrobu energie zbavit jakýchkoliv škodlivých emisí. Ministerstvo průmyslu a obchodu proto přišlo s aktualizací plánu.
Vláda ji včera měla na výjezdním zasedání ve Vimperku schválit, nakonec na to ale nedošlo. „Musíme zvážit, zda jsou všechny projekty v takovém stavu, abychom mohli plnit všechny podmínky, které využití prostředků má,“ uvedl premiér Petr Fiala. Každopádně by se schválením kabinet neměl otálet, protože o půjčku je možné žádat jen do konce roku 2023.
KOMENTÁŘ: České přešlapování kolem peněz z EU. Nechává si uplavat miliardu eur |
Z návrhu dokumentu z letošního dubna vyplývá, že Česko požádá o dodatečných 33,4 miliardy korun nad rámec původních 179 miliard ve formě grantů. A navíc bude žádat o půjčku 173 miliard korun.
„Původně si Česká republika chtěla vzít jen granty. O půjčky neměla zájem, protože nebylo jisté, zdali podfinancovaná česká státní správa zvládne velký přísun peněz zpracovat a efektivně využít. Navíc si tehdy ČR půjčovala za poměrně výhodných podmínek na finančních trzích a nebylo nutné se poohlížet po jiných zdrojích financování státu,“ vysvětluje Vít Havelka, analytik Institutu pro evropskou politiku Europeum.
Česko má dlouhodobě problém s vymýšlením toho, na co peníze použít. Současná energetická krize ale odpovědi na tuto otázku přináší sama. V rámci Národního plánu obnovy si chce Česko půjčit například na česko-polské plynárenské propojení Stork II nebo na posílení kapacity Transalpinského ropovodu (TAL). Na Stork by chtělo 9,7 miliardy korun a na TAL 2,5 miliardy. Oba projekty mají Česku pomoci oprostit se od závislosti na ruských fosilních palivech.
Česko má navíc stále jako jedna z mála zemí EU výjimku na dovoz ropy z Ruska. Černé zlato sem proudí ruskou Družbou a z druhé strany ropovodem IKL, který je napojen právě na TAL. Posílení Transalpinské trasy bude znamenat, že se tudy „protlačí“ více ropy, díky čemuž se Česko bude moct od Družby odstřihnout.
Je ale možné, že financování tohoto projektu v Bruselu narazí. „Z dosavadních vyjádření vidíme, že Evropská komise může mít problém s financováním stavby ropovodu TAL,“ uvádí ředitel projektu České zájmy v EU Filip Hanka.
Jaderný horkovod
Co nakonec z Národního plánu obnovy zcela vypadlo, je horkovod z Jaderné elektrárny Dukovany do Brna. Jde o megaprojekt za 19 miliard korun, jehož cílem je snížit 80procentní závislost Brna na zemním plynu.
Podle původního plánu ministerstva průmyslu a obchodu měl část financí, zhruba půl miliardy korun, doručit Národní plán obnovy. Počítalo s tím i současné vedení města. „Projekt horkovodu Brno–Dukovany, tedy jeho část, kterou jsme do NPO navrhovali, nakonec v plánu není. Komise změnila své předběžné neutrální stanovisko na zamítavé,“ říká mluvčí resortu průmyslu a obchodu Marek Vošahlík.
Drahá spása. Teplo má místo plynu zajistit horká voda z jaderných elektráren |
„Aby nedošlo k ohrožení celého NPO, tak do finální podoby nebyl projekt zařazen, i když s tímto ČR nesouhlasí a dlouhodobě usiluje o rovnoprávné investiční podmínky pro všechny nízkouhlíkové zdroje a související infrastruktury, včetně financování. Tyto cíle ČR prosazuje i v rámci skupiny zemí takzvané Jaderné aliance společně s Francií a dalšími více než deseti členskými zeměmi. Nicméně pro projekt horkovodu Brno–Dukovany je v souladu s usnesením vlády připravována možnost financování z Modernizačního fondu,“ dodává Vošahlík.
Více než 50 miliard si chce Česko půjčit na renovaci budov a snižování spotřeby energie ve veřejném sektoru. Téměř 28 miliard má jít na elektrizaci železnic a na sjednocení napěťových soustav na železničních tratích, tedy na jejich převod ze stejnosměrného na střídavý proud. Peníze mají rovněž sloužit na „vytváření podmínek pro provoz vozidel s alternativním pohonem“.
Na dluh, ale výhodně
„Půjčka prostřednictvím Národního plánu obnovy je výhodná z toho důvodu, že za ni ručí celá Evropská unie, takže dosáhneme na nižší úrok, než kdyby si Česká republika půjčovala sama,“ vysvětluje Havelka. Unie si aktuálně půjčuje s úrokem 2,6 procenta, pro Česko úrok činí zhruba 4,5 procenta. Stát by si podle pravidel nastavených Komisí mohl dohromady půjčit více než 350 miliard korun.
Hanka nicméně upozorňuje, že peníze se musí využít podle jasně daných pravidel. „V půjčce jsou definované cíle v oblasti digitalizace a zelených politik, které musí stát splnit, jinak peníze nedostane,“ varuje.
„V případě Itálie, která má nejambicióznější a největší Národní plán obnovy, již dnes dochází k problémům s plněním cílů. Z toho důvodu zmrazila Evropská komise vyplácení peněz Itálii ke konci roku 2022 a aktuálně s Římem hledá řešení,“ dodává Hanka.
