Hospodaření státu nemyslí na budoucnost, výdaje rostou příliš rychle a příjmy je nestíhají pokrýt. A tento nepoměr se rýsuje výrazněji než do loňského roku – především kvůli recesi způsobené koronavirovou pandemií. Už potřetí v řadě za tři roky své existence Národní rozpočtová rada (NRR) ve své Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí varuje před jejich neudržitelností.
Zjednodušeně řečeno, rada naprojektovala vývoj ekonomiky pro příštích padesát let a tentokrát se ještě ve větší míře ukázalo, že příjmy z daní a pojistného nepokrývají výdaje na důchody a na chod státní správy. Na stále se zvyšující výpůjčky na finančním trhu se přitom Česko spoléhat nemůže. Nemuselo by totiž být schopno je splácet.
„Opakovaně upozorňujeme na neudržitelně narůstající mandatorní výdaje. V dobrých časech by neměly narůstat, protože zůstanou vysoké i v čase hospodářské krize. A hospodářská porucha přijde vždy,“ říká Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady.
I když jsou doporučení rady určena vládě, ta se jimi v praxi neřídí a nadále pokračuje ve zvyšování mandatorních výdajů (tedy těch, které jsou ze zákona povinné, zejména důchodů a dávek, ale i platů státních zaměstnanců či plateb za státní pojištěnce do zdravotnictví).
Naopak na zajištění příjmové strany vláda zatím nic neudělala. Do loňského roku spoléhala na ekonomický růst a k tomu si setrvale půjčuje. Předloni, kdy Národní rozpočtová rada vznikla, mělo Česko vypůjčeno 1,622 bilionu korun. Na konci letošního roku to hlavně kvůli aktuálně projednávanému rekordnímu půlbilionovému deficitu bude 2,1 bilionu.
Politikaření nad reformou
Úkolem rady nicméně není zabývat se každoročním schodkem rozpočtu, ale trendem, kam veřejné finance spějí.
Hlavní problém je, že v Česku se již druhou dekádu odsouvá důchodová reforma. Velkorysé zvyšování důchodů (za poslední tři roky vzrostla průměrná penze o 16 procent na letošních 14 400 korun) ve spojení s rostoucím podílem seniorů na populaci zadělává na obrovský problém s financováním.Stěžejním problémem českých veřejných financí proto není skutečnost, že vláda lije peníze do koronavirem zasaženého hospodářství, kam patří finanční kompenzace a odpuštění pojistného živnostníkům, antivirus na udržení pracovních míst, ošetřovné pro rodiče, příspěvky na komerční nájmy či garantované půjčky. To mají být jen dočasná opatření.
Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí
|
Podle projekce by namísto dnešních tří pracujících musel na důchod jednoho seniora v roce 2060 vydělat 1,4 pracujícího. „Největší zátěž z pohledu financování důchodů ponesou lidé narození v osmdesátých a devadesátých letech,“ uvedla Zamrazilová. A pokud se nezvýší porodnost, která by do ekonomiky přivedla více vydělávajících lidí, tak i mileniálové.
Vláda premiéra Andreje Babiše sice má stejně jako několik předchozích vlád svou důchodovou komisi, ale ta zatím reálné řešení nepřinesla. „Ministerstvo financí si je plně vědomo problému stárnutí populace a financování sociálních systémů... iniciovalo zpracování nezávislé studie důchodového systému a návrhu jeho reformy ze strany Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Výsledky studie budou hotovy na konci prázdnin,“ uvedlo v reakci na zprávu Národní rozpočtové rady ministerstvo financí.
Podobné analýzy nicméně narážejí v momentě, kdy mají být převedeny do praxe. Změny totiž musejí být zákonitě pro část populace finančně bolestivé. A naštvat voliče si žádná vláda, která má ambici pokračovat v dalším čtyřletém volebním období, nepřeje.
Limit zadlužení se přiblížil
S převisem výdajů nad příjmy souvisí postupné plíživé zadlužování Česka. „Když pandemie vypukla, měli jsme třetí nebo čtvrtý nejnižší dluh, byli jsme na špičce Evropy,“ upozorňuje Richard Hindls, člen rady. To se letos kvůli navýšení deficitu prudce změní: z 31 procent HDP stoupne naše zadlužení na 40procent.
Pro Česko to znamená vyšší výdaje na úroky a také nejistotu ohledně jejich měnící se výše. Dluh se totiž táhne dlouhodobě a půjčky se neustále obnovují podle toho, jak končí platnost státních dluhopisů.
Evropská unie po zkušenostech z ekonomické krize v roce 2009 nařídila státům, aby přijaly určitá opatření proti bobtnajícímu dluhu. Česko si nastavilo takzvanou dluhovou brzdu na 55 procentech HDP. Pak se mají spustit restriktivní opatření na snižování dluhu. „K prolomení dluhové brzdy může dojít již v roce 2043, tedy o čtyři roky dříve, než rada naprojektovala loni,“ upozorňuje nyní rada.
