Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Naše pomoc zadlužené eurozóně je v pořádku, uťal soud nářky euroskeptiků

  10:25aktualizováno  12:19
Finanční pomoc Německa zadluženým zemím eurozóny není protizákonná, měl by na ni mít ale větší vliv parlament. Německý ústavní soud svým středečním rozhodnutím zamítl žalobu skupiny euroskeptiků, kterým vadila finanční pomoc zadluženému Řecku. Posílení vlivu parlamentu ale bude podle expertů znamenat pomalejší reakce na dění na finančních trzích.
Finanční injekce zadluženým zemím eurozóny napadla u soudu skupina euroskeptiků. Ilustrační foto

Finanční injekce zadluženým zemím eurozóny napadla u soudu skupina euroskeptiků. Ilustrační foto | foto: Evropská komise

Podle ústavních soudců musí berlínská vláda do budoucna získat souhlas členů rozpočtového výboru Spolkového sněmu, než se zaváže poskytnout další garance. To však dále zpomalí reakci eurozóny na dluhovou krizi, upozornila agentura Reuters.

Ústavní soud vynesl verdikt ke dvěma stížnostem skupiny euroskeptiků, podle kterých je finanční pomoc zadluženým státům v rozporu s německým i evropským právem. Jejich žaloby se týkaly prvního záchranného balíku pro Řecko.

"Tento verdikt nesmí být dezinterpretován jako ústavní bianko šek pro další záchranné balíky," zdůraznil prezident soudu Andreas Vosskuhle poté, co stížnosti zamítl. "Vláda je povinna v případech velkých výdajů získat souhlas parlamentního rozpočtového výboru," doplnil následně Vosskuhle.

Joachim Starbatty o pomoci Řecku: Státní dluhy zničí Evropanům úspory

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble už dříve před posílením role parlamentu v této záležitosti varoval, neboť podle něj pomoc nebude schopna dostatečně rychle reagovat na vývoj na trzích. Ty by tak podle expertů mohly být rozhodnutím soudu minimálně krátkodobě znejistěny.

Nechceme dávat 22 miliard eur z našich kapes

Žalobě pěti euroskeptiků, mezi nimiž je i bývalý profesor ekonomie na univerzitě v Tübingenu Joachim Starbatty, přitom už tehdy spolková ministryně spravedlnosti Sabine Leutheusser-Schnarrenbergerová věstila neúspěch. "Cesta do Karslruhe nebude mít úspěch," řekla listu Passauer Neuen Presse.

Hlavním bodem sporu byla dohoda eurozóny s Mezinárodním měnovým fondem o programu pomoci Řecku. Ta znamenala příslib finanční injekce, v rámci níž měly Atény v následujících třech letech dostat půjčku asi 110 miliard eur (zhruba 2,9 bilionu korun) - osmdesát od zemí platících eurem a zbylých třicet od MMF.

A vůbec nejvíce peněz půjde do bezedných řeckých kas právě z Německa, které má poskytnout zhruba 22 miliard eur. Jenže to se pětici profesorů vůbec nelíbilo.

Loni vytvořený Evropský fond finanční stability (EFFS) disponuje 440 miliardami eur (10,8 bilionu Kč) na případnou záchranu předlužených zemí eurozóny. Letos v červenci se vedoucí představitelé měnové unie dohodli na jeho zvýšení na 780 miliard eur (19 bilionů Kč) a na rozšíření jeho pravomocí. Od roku 2013 má EFFS nahradit trvalý záchranný fond eurozóny, Evropský stabilizační mechanismus (ESM).

Německý příspěvek původně činil 123 miliard eur. V budoucnu to ale má být 211 miliard eur, tedy nejvíce ze všech členů eurozóny. Placení dluhů za jiné v Německu naráží na stále větší nesouhlas veřejnosti a rozšířený EFFS nechtějí podpořit ani někteří vládní poslanci. Jeho schválení v klíčové zemi eurozóny je tak nejisté.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dělníci budují Brennerský úpatní tunel.
Ve východních zemích EU musí rychleji růst mzdy, burcují odboráři

V Evropské unii je potřeba i prostřednictvím kolektivního vyjednávání dosáhnout růstu platů, který by měl být ještě vyšší ve východní části společenství, aby...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Ať platí 900 tisíc korun denně. EK žaluje Česko za volný pohyb pracovníků

Evropská komise se rozhodla žalovat Českou republiku a Lucembursko u unijního soudu kvůli tomu, že země nesplnily své povinnosti v souvislosti s pravidly...  celý článek

Ústav konzervace potravin VŠCHT Praha porovnával kvalitu stejných výrobků...
Brusel za 52 milionů prozkoumá, jestli v kvalitě zboží padla železná opona

Evropská komise chce jasné důkazy o tom, že výrobci potravin a drogerie některé trhy šidí na kvalitě. Přinést je mají testy „dvojí kvality“, na které Brusel...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.