Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Návrat Řeků k drachmě by hrozil chaosem, český scénář nelze opakovat

  1:11aktualizováno  1:11
Kvůli Řecku a jeho nezodpovědnému rozhazování v minulosti se dostala do problémů celá Evropa. Mnozí politici i ekonomové proto navrhují radikální řešení: "Vyhoďte Řecko z eurozóny!" Nikdo však netuší, jak takový krok udělat. Že návrat k drachmě by byl problematický, ukazuje i nedávná česká historie.

Demonstranti při jednom z protestních průvodů městem postříkali barvou fasádu athénské pobočky Bank of Greece (8. září 2011) | foto: Reuters

Nejradikálnější euroskeptici vybízejí k návratu bývalé drachmy nebo k zavedení nějaké formy méně kvalitního eura pro problémové státy. Země s pevnou rozpočtovou disciplínou by si ponechaly stabilní euro, a byly by tak chráněny před excesy svých sousedů.

Největší neznámou tohoto kroku je, jak by se méně kvalitní měna v předlužených státech zaváděla. Kdyby se plány takové akce dostaly předčasně na veřejnost, lidé by banky vzali útokem ve snaze vybrat ze svých účtů "kvalitní" měnu a zachránit své úspory.

"Nemohlo by to probíhat postupně, aby si Řekové eura nevybrali z bank a neposchovávali si je v hotovosti doma," říká někdejší ministr financí z Klausovy vlády Ivan Kočárník, který stál u dělení společné měny na samostatnou českou a slovenskou korunu. Sám si nedovede představit, jak by znovuzavedení drachmy mohlo probíhat. Akce by musela proběhnout nečekaně a prakticky přes noc.

Česko-slovenský rozchod

Když se před 18 lety dělila československá koruna, peníze se měnily jedna ku jedné a nikdo netratil. I přesto tehdejší centrální bankéři o chystané akci raději mlčeli. Bankovky se tenkrát kolkovaly, což byl časově i logisticky náročný úkol.

"Základní rozdíl je v tom, že když se dělila koruna, tak jsme ještě žili v dost plánovaném prostředí, kdy neexistovaly volné kapitálové toky. Stačilo na několik dní zavřít směnárny a tím se významně paralyzovala možnost spekulace," popisuje Oldřich Dědek, který tenkrát v Institutu ekonomických studií vypracovával studie proveditelnosti.

A že případný "řecký vyhazov" by byl mnohem dramatičtější než česko-slovenský rozchod, si myslí i Kočárník. "Rozdělení československé měny nebylo takové drama, jako by bylo případné znovuzavedení drachmy," říká tehdejší ministr financí Ivan Kočárník.

Na měnovou reformu se chystala i armáda

Nedávná česká historie zná však i jiný podobný případ, který zdaleka neproběhl hladce. Když komunistická vláda počátkem 50. let začala připravovat měnovou reformu, která měla drobné střadatele připravit o úspory, jednala v režimu nejpřísnějšího utajení.

"Špičky tehdejší Státní banky československé zasedaly z důvodu utajení dokonce v zahraničí," popisuje důkladnost příprav opavský primátor Zdeněk Jirásek, povoláním historik a specialista na měnovou reformu z roku 1953. Nové bankovky se tiskly v Moskvě a mince se razily v Leningradu.

"Zhruba 14 dní před reformou se začaly šířit různé zvěsti. Obyvatelstvo reagovalo zcela přirozeně a vykupovalo, co se vykoupit dalo," vysvětluje Jirásek. "V Bílé labuti byl třeba nedostatek zkušebních kabin a ženy si šaty zkoušely přímo ve výkladní skříni," popisuje jednu z mála zábavnějších stránek tehdejšího dění.

Komunisté na reformu připravovali dokonce i ozbrojené složky, které měly zasáhnout proti případným nepokojům. Obava to nebyla neodůvodněná. Výměnu peněz v poměru 1:5, popřípadě 1:50, pokud se jednalo o částku nad 300 korun, si lidé nenechali jen tak líbit.

Známý je případ demonstrací zaměstnanců plzeňské Škodovky. Ke střetům s policií či milicemi docházelo v Ostravě, Bohumíně, Orlové, Karviné, Praze a mnoha dalších městech.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy i proto chtějí udržet Řecko v eurozóně za každou cenu. Odborníci se tak shodují, že lídři Evropy Řecko padnout nenechají a část dluhu mu odpustí.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
EU si chce posvítit na daně technologických gigantů. Irsko se brání

Agresivní daňová politika Googlu, Facebooku, Amazonu nebo Applu leží v žaludcích ministerstev financí unijních zemí už téměř deset let. Státy se ale do dneška...  celý článek

Vejce se signaturou BE, tedy Belgií coby zemí původu
Česko prověří všechna dovezená vejce, mohou obsahovat toxický fipronil

Stát bude od středy kvůli jedovatému insekticidu fipronil kontrolovat všechna vejce a vaječné výrobky dovážené do Česka. Radiožurnálu to v úterý řekl ministr...  celý článek

Brexit (ilustrační snímek).
Londýnský bankéř: Brexit bude šok, nervozita v City ještě poroste

Plánovaný odchod Velké Británie z Evropské unie přinesl otázku, kolik bankéřů se zemi podaří udržet v londýnské City. Nyní tam proběhne 40 procent všech...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.