Pokud dnes člověk pronajímá trvaleji svůj byt, stačí, když z rozdílu mezi příjmy a výdaji zaplatí patnáctiprocentní daň z příjmů. V daňovém zákoně dnes totiž existuje speciální kolonka pro příjmy z pronájmu, která jejich zdanění upravuje.
S novým zákonem v roce 2010 by se zrušila a příjmy z pronájmu bytů, nebytových prostor a dalších nemovitostí by spadaly buď mezi příjmy z ekonomické činnosti, nebo mezi takzvané ostatní příjmy.
"Poplatník si bude moci vybrat. Když bude mít pronájem jako příjem z ekonomické činnosti, tak si proti němu uplatní výdaje a zaplatí sociální pojistné," popisuje náměstek ministra financí přes daně Peter Chrenko.
Druhá možnost bude, že si tyto peníze zařadí do kolonky ostatních příjmů. Pak si z nich podle Chrenka odečte určité minimální paušální výdaje a z rozdílu zaplatí patnáctiprocentní daň. Nyní se mezi tyto příjmy mohou dávat hlavně takové, které jsou příležitostné, což může být třeba pronájem bytu na pár měsíců.
Hlavně první možnost by se lidem, co pronajímají byty a další nemovitosti, notně prodražila. "Byla by snaha o zvýšení nájemného, aby se aspoň částečně kompenzoval růst odvodů státu," očekává Libor Dellin, předseda Sdružení majitelů domů.
Zároveň dodává, že konečné ceny by byly dány tím, co je ochoten zaplatit nájemník. "Vyšší zatížení bude znamenat snížení výnosnosti pronájmů, protože trh nedovolí vyšší odvody cele promítnout do nájemného," uvádí i Pavel Hájek z realitní společnosti Remax Consult.
Lze tak očekávat, že k nějakému růstu cen pronájmů by mohlo dojít, ale nekopírovaly by zcela nárůst daňového zatížení. O kolik by se výnosy z pronájmů lidem snížily, lze dnes jen velmi těžko odhadovat. Na papíře totiž zatím existuje jen velmi hrubý obrys zákona, který úředníci teprve rozepíší do paragrafů.
Zatím tak není jasně dané, jaká sazba pojistného by se z příjmů z pronájmu platila. Pokud by to byla sazba, jako je dnes pro živnostníky, tedy 29,6 procenta, pak by člověk, co získá ročně na pronájmu sto tisíc korun, nově státu poslal dvacet tisíc korun za rok navíc.
Náměstek Chrenko upozorňuje, že sociální pojistné by lidé platili jen do výše stropu. Ten je dnes daný celkovým příjmem 1,03 milionu korun ročně. Zřejmě by se jim přitom sčítalo zaplacené pojistné z výdělku ze zaměstnání a z příjmů z pronájmu.
Rozšíří se černý trh?
Specifikem pronajímání bytů v Česku dnes přitom kvůli dosavadní praxi regulovaného nájemného je "černý trh". Podle Hájka z realitní společnosti Remax může načerno pronajímat byt dokonce drtivá většina. To se týká lidí, co nemají pronájem jako podnikání.
Podle Dellina se černí pronajímatelé rekrutují hlavně z řad lidí, co nějaký byt zprivatizovali. "Takových bytů se podle našich zkušeností pronajímá zhruba čtvrtina," říká Dellin.
Do letošního května přitom bylo zprivatizováno na 1,4 milionu bytů. Větší odvody státu by podle něj jen zvýšily motivaci k tomu, aby lidé pronajímající jeden byt či garáž takové příjmy nepřiznávali.
Z ministerstva pro místní rozvoj se takových dopadů nebojí. Pavel Rakouš, šéf odboru bytové politiky, připomíná, že právě rokem 2010 skončí období deregulace nájmů. Od roku 2011 se tak už bude nájem sjednávat na trhu dohodou mezi majitelem a nájemcem.
"Jedním z pozitivních důsledků deregulace přitom je, že mizí podmínky pro existenci černého trhu s byty," uvádí Rakouš.
