Vychází z toho, že v USA se za posledních pětadvacet let zdvojnásobil majetek, který vlastní nejbohatší vrstva obyvatel.
Částečně za to může snížení daní z příjmů a dědictví na polovinu. Výsledkem je, že pár procent bohatých Američanů vlastní víc majetku než 95 procent prostých lidí dohromady.
Například polovinu ze stovky největších jachet na světě vlastní bohatí Američané. Podle Observeru se ale nejedná jen o protest proti extravagancím bohatých kontrastující s velkou chudobou.
Bohatí mají chudým dávat
Pojem sociální odpovědnosti se neomezuje na miliardáře. V USA i v Evropě sílí vůle podniků projevovat odpovědnost vůči ostatní společnosti, které se dotýká jejich činnost.
Vlády, dříve vnímané jako vymahači co nejlepších sociálních výhod z kapitalismu, o svoji roli přicházejí.
Naopak banky, ropné společnosti, farmaceutické firmy a privatizované služby se dostávají do přímé palby, pokud se sociální dopady jejich soukromých, ziskuchtivých rozhodnutí zdají být nepřijatelné.
Tváří v tvář sílícímu hnutí za etické investování, agresivnímu tlaku spotřebitelských skupin a kampaním nevládních organizací si podniky začínají brát sociální odpovědnost k srdci.
Podle týdeníku by britská vláda měla vyvolat veřejnou debatu o tom, co společnost pokládá za veřejné prvky v podnicích sloužících veřejnosti.
Mezi ně mají patřit kulturní a právní potvrzení, že podniky mají povinnost poskytnout co nejširší informace o své činnosti včetně jejích sociálních výsledků a působení na životní prostředí.
