"Termín zavedení eura do roku 2014 (tehdy končí čtyřleté funkční období vlády) stanovovat nebudeme," řekl předseda vlády v Otázkách Václava Moravce.
Eurozóna je podle něj nyní jiná než v roce 2003, kdy Česko podepsalo přístupové smlouvy do EU a zavázalo se jednotnou měnu přijmout v okamžiku, kdy pro vstup do eurozóny splní všechny potřebné podmínky.
Těch je pět a Česko je zatím nesplňuje, například schodek rozpočtu vůči HDP je mnohem vyšší než požadovaná tříprocentní hranice. Podle Nečase tak není důvod se eurem vážně zabývat. Stejný názor už letos v červnu vyjádřil nový guvernér ČNB Miroslav Singer. (viz předchozí článek)
Podmínky přijetí euraZemě, které chtějí přijmout euro musí nejprve splnit pět podmínek, takzvaných maastrichtských kritérií: Deficit vládních rozpočtů nesmí být vyšší než 3 procenta HDP, veřejný dluh musí představovat nejvýše 60 procent HDP. Inflace, úrokové sazby a měnový kurz daného státu se musí pohybovat ve stanoveném pásmu. |
Pro Česko je možné podle premiéra uvažovat o zavedení eura až tehdy, kdy výhody jeho přijetí převýší nevýhody jeho zavedení. "Až budou náklady na udržení koruny vyšší než náklady spojené s přijetím eura," vysvětlil klíčový okamžik Nečas.
Na zavedení eura dlouhodobě tlačí exportéři, pro které je kolísání kurzu koruny při plánování prodejů velmi nepříjemné a posilující koruna jim v zahraničí ubírá příjmy. Problémy Řecka však přispěly k tomu, že i zastánci rychlého přijetí eura své nadšení pro jednotnou měnu od té doby tlumí. Další členové eurozóny totiž musí jeho dluhy dotovat ze svých vlastních národních rozpočtů.
