Rozdíly mezi nejchudšími a nejbohatšími jsou přitom propastné. Lidé z nejchudší vrstvy berou asi 5,7 krát méně než ti nejbohatší. To může v absolutním vyjádření znamenat až 188 tisíc korun za rok na jednoho člověka.
Mezi deseti nejbohatšími převažují jednotlivci a bezdětné rodiny. Nejvyšší podíl mají zaměstnanci a rodiny podnikatelů. Mezi nejbohatší se dostala i dvě procenta důchodců.
Nejchudší domácnosti nejhojněji zastupují rodiny dělníků a lidí bez práce. Do skupiny nejchudších patří také asi třináct procent podnikatelů a deset procent důchodců.
Přes 130 tisíc domácností, což odpovídá asi 400 tisíc lidí, žije pod hranicí životního minima. Je to ale sporné číslo, které závisí především na použité metodice. Podle systému, který používá Evropská unie, je ale chudobou ohrožen dvojnásobek lidí, přes 700 tisíc.
"Do budoucna se bude rozdíl v příjmech dále prohlubovat," varuje Vladimír Pikora z Volksbank.
I lidé, kterým se v Česku vede relativně dobře, patří v evropském měřítku stále mezi chudé. Podle Pikory totiž statistiky jasně ukazují, že asi 96 procent českých pracujících pobírá nižší mzdu, než je minimální mzda v Lucembursku.
"Tam je ale minimální mzda nejvyšší v Evropě," upozorňuje Pikora.
 Deset procent nejchudších lidí podle jednotlivých skupin. Výsledky vyplynuly z dubnového šetření Českého statistického úřadu. |
