Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nejbohatší na světě je Lucembursko

  0:01aktualizováno  0:01
Nejbohatší zemí světa nejsou Spojené státy ani žádná ropná velmoc. Podle hrubého domácího produktu na jednoho obyvatele, a to jak při přepočtu podle kurzu, tak podle cen, respektive parity kupní síly, obsazuje první příčku pro někoho možná překvapivě Lucembursko. Spojené státy jsou až druhé.

Česká republika na tom z tohoto hlediska není nijak špatně, ale také nijak dobře. Zhruba ve třicátých letech minulého století jsme sice patřili ještě do první dvacítky, teď se pohybujeme kolem padesátého místa.

"Rozhodně nejsme nemocní a chudí, ale mohli bychom být zdravější a bohatší," domnívá se Petr Zahradník z Conseq Finance.

Podle něho se dají země, které se umístily v čele žebříčku nejbohatších států, rozdělit do několika skupin. Tou první jsou nejvyspělejší ekonomiky jako Spojené státy americké, Kanada nebo Japonsko. Pak se v popředí umístily také státy vděčící za své bohatství ropě - Kuvajt, Katar či Omán.

Další státy se dostaly nahoru kvůli nízkým daním. "Rozlišoval bych přitom důsledně státy se zdravou strukturou ekonomiky, jež se prosadily díky příznivým daním jako Lucembursko nebo již tolikrát zmiňované Irsko," upřesňuje Zahradník.

"Naopak čtvrtou skupinu tvoří země označované jako daňové ráje, které jsou mnohdy uvedeny na černé listině OECD kvůli tomu, že jejich zákony umožňují praní špinavých peněz," dodává analytik Conseq Finance. Právě do této skupiny se dají zařadit Kajmanské ostrovy, Bermudy nebo San Marino, kde papírově sídlí velké množství italských podniků.

Podle Zahradníka existují v žebříčcích HDP na hlavu při přepočtu kurzem nebo podle parity hlavně na čele poměrně malé rozdíly. Nůžky se začínají rozevírat až ve třetí a čtvrté desítce. Odborníci to vysvětlují takzvanou mezerou v bohatství, tedy relativně slaběji zastoupenou střední vrstvou společnosti. V těchto státech je soustředěn obrovský majetek v rukou několika málo jedinců, a naopak převážná většina lidí je velmi chudá.

Proto nemohou být správně nastaveny reálné ceny, hlavně co se týče neobchodovatelného zboží, jako jsou služby nebo třeba nájmy. Paradoxně podobně nejsou srovnány ceny ani v bývalých zemích komunistického bloku, jako je Česko, Maďarsko, Slovensko nebo Polsko. V těchto zemích po letech socialistických vlád zase existuje v podstatě pouze střední třída. Proto i u těchto států existuje velký rozdíl v HDP na hlavu podle kurzu a parity.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Finanční úřad využije nový nástroj k doměřování daní. Data z EET

Data z EET budou mít další využití. Finanční úřad je bude v následujících letech používat k detailnějšímu doměřování daní podnikatelům, kteří buď neodevzdají...  celý článek

Průzkumný vrt v Cínovci.
Zatím bez reakce. Australská EMH analyzuje usnesení Sněmovny k lithiu

Australská společnost European Metals Holdings, se kterou ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD) podepsal memorandum o lithiu, bude tento týden...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Za hospodu kulturnější. Bývalí manažeři Prazdroje rozjíždějí novou skupinu

Bývalí manažeři Plzeňského Prazdroje rozjíždějí novou hospodskou skupinu, kterou pojmenovali Hospodska. Chtějí, aby hospoda byla místem setkávání a diskuzí....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.