Nejlevněji se nakupuje v Kauflandu, nesmí být ale příliš daleko

Přibližně jedna pětina příjmů domácností zůstává podle statistik v pokladnách obchodů s potravinami. Konkrétně - za měsíc utratí čtyřčlenná rodina se dvěma dětmi za potraviny a nealkoholické nápoje průměrně okolo pěti tisíc korun a za rok tato částka vyšplhá na šedesát tisíc korun. To je dost peněz. Kolik zboží za ně zákazník může nakoupit, záleží na tom, do jakého obchodu se vypraví. Nákup v obchodních sítích sice bude v průměru nejméně o deset procent levnější než v pultových prodejnách nebo samoobsluhách, ale i mezi obchodními řetězci se vyplatí vybírat.

Bez ohledu na jméno obchodu přitom platí, že ve srovnání diskontních prodejen, supermarketů a hypermarketů jsou nejnižší ceny právě v diskontních prodejnách a nejvyšší v supermarketech.

Z výsledků půlročního sledování cen obchodních řetězců, prováděného společností Incoma je zřejmé, že ceny mezi nimi se liší až o devatenáct procent.

Nejlevněji se nakupuje v síti hypermarketů Kaufland, kde na tisícikorunovém nákupu zákazník ušetří oproti průměrným cenám ve sledovaných obchodních řetězcích devadesát korun.

"Kaufland je velmi úspěšný, patří v současné době k nejrychleji rostoucím obchodním řetězcům, jeho tržní podíl prudce stoupá," říká Ladislav Šípek ze společnosti Mag Consulting, která se zabývá poradenstvím v obchodě.

Kauflandů je ale v České republice zatím jen třicet, takže většina lidí do nich musí dojíždět. Pokud je jedna cesta autem do Kauflandu delší než třicet kilometrů, o úspoře už se nedá mluvit, protože nastejno vyjde i nákup v některém z nejdražších z hypermarketů Primě nebo TESCU.

Ještě nižší ceny než v Kauflandu jsou v síti obchodů Makro, kde však mohou nakupovat jen majitelé živnostenských listů.

Mezi supermarkety, které jsou průměrně o deset procent dražší než hypermarkety i diskontní prodejny, se cenami zákazník řídit nemusí - cenové rozdíly mezi nimi jsou nepatrné.

Všechny počty však platí jen v případě, že je obchod nedaleko bydliště zákazníka. Každý kilometr vzdálenosti znamená jednak časovou ztrátu a také další náklady na dopravu, které při větší vzdálenosti obchodu mohou setřít výhodu nižších cen.

"Řada lidí už z nákupů v hypermarketech trochu vystřízlivěla, právě proto, že si spočítali náklady na dopravu i ztraty času způsobené dojížděním i projížděním dlouhými uličkami," říká analytik rozvoje tuzemského obchodu Tomáš Hájek.

To potvrzuje i Eva Pytlíčková z Prahy: "Dřív jsme každý týden jezdili do Hypernovy, protože se nám zdála levnější než obchody u nás na sídlišti. Postupem času jsme ale zjistili, že se nám to vlastně ani moc nevyplatí. Teď nakupujeme hlavně v blízké Bille, kde jsou některé věci ještě levnější, neutrácíme za benzin a hlavně neztrácíme čas."

Další informace najdete v úterní příloze MF DNES Peníze