Uvedenou částku každý měsíc od svého zaměstnavatele dostanou podle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí desítky tisíc lidí. "Není to ale víc jak tři procenta pracujících," tvrdí mluvčí ministerstva.
Patří mezi ně především uklízeči, vrátní či pomocní dělníci, tedy málo kvalifikované pracovní síly.
Přesto existují firmy, které na každé zvýšení minimální mzdy a souvisejících minimálních mzdových tarifů (které zaručují příjem podle vykonávané profese) hledí s obavami. Výrazně jim totiž zvedá náklady, které zároveň nemohou plně promítnout do ceny svých služeb.
"Na růst minimální mzdy jsme se připravovali od začátku roku," říká výkonný ředitel bezpečnostní agentury Group 4 Falck Ivan Flek. Zdražení jejich služeb však ne vždy našlo pochopení.
"Řadu našich zákazníků přetáhly společnosti, které nepodnikají zcela legálně a vyplácejí nižší mzdy," říká Flek.
Podle něj se jedná hlavně o to, že některé agentury naoko zaměstnávají důchodce a invalidy, kterým však nemusejí vyplácet celou minimální mzdu. "Tolik invalidů v Česku prostě není," poukazuje na problematické výkazy Flek.
Ministr Škromach však trvá na tom, že minimální mzda motivuje lidi s nízkými příjmy pracovat. "S ohledem na současný příznivý ekonomický vývoj je vhodné právě nyní cenu práce postupně navyšovat," tvrdí odcházející šéf resortu sociálních věcí.
Minimální mzda v současné podobě však vadí ODS, která ve svém programu prosazovala její nahrazení příjmem zaručeným státem. V koaliční smlouvě sice odstavec o tomto kroku není, představitelům ODS je však minimální mzda stále vadí.
"Její zvyšování je populistický krok, díky němuž může řada nízkopříjmových pozic ve firmách dokonce zaniknout," stěžuje si kandidát ODS na ministra práce Petr Nečas.
Podobný názor mají i představitelé průmyslových a výrobních organizací. Šéf Svazu průmyslu Jaroslav Míl navrhuje minimální mzdu zrušit úplně. "Institut minimální mzdy je k ničemu, jejím zvedáním se jen zajišťuje příjem dalších dávek pro stát," říká.
Náklady podniku na zaměstnance s minimální mzdou totiž vinou odvodů na zdravotní a sociální pojištění vzrostou více než samotná mzda. Podle Míla neplní minimální mzda ani motivační roli.
"Lidi spíš motivuje systém dávek k tomu, aby zůstávali doma," kritizuje Míl současný stav na příkladu podnikatele, který na práci v lese musí najímat Ukrajince, protože místní lidé raději zůstávají bez práce.
Méně radikálně vystupují například představitelé textilního průmyslu, kterého se její zvýšení také dotkne. Vadí jim především její skokové zvyšování.
"Potřeboval bych s větším předstihem vědět o jejích změnách, abychom to mohli včas promítnout do podnikatelských plánů," říká Jiří Kohoutek, viceprezident sdružení ATOK.
Lidé z branže by také přivítali, kdyby bylo zákonné minimum odstupňováno podle průměrných platů v jednotlivých oborech. Jinou minimální mzdu by tak měly zaručenou šičky v textilkách a jinou například pojišťovací agenti.
