Ve většině bazarů či starožitnictví jsou ochotni »vyklopit« za nabídnutou věc peníze hned na stůl. Pokud na takovou variantu zákazník přistoupí, dostane málo - tak zhruba polovičku ceny stanovené pro komisní prodej.
Ten je pro majitele cennosti finančně výhodnější, ale musí počítat s tím, že se k němu dostanou jeho peníze později - až po uskutečněném prodeji. Ujednání o ceně a dalších podstatných věcech by měla být přitom předmětem smlouvy mezi nákupčím - bazarem, starožitnictvím, aukční síní - a majitelem cennosti.
V ní by měly být uvedeny dvě ceny - nákupní a prodejní. Rozdíl mezi nimi je provizí prodejce. Solidní bazary a starožitníci pracují s deseti - až dvacetiprocentní provizí. Pokud se zboží neprodá ve stanovené lhůtě, sníží prodejce po dohodě s majitelem jeho cenu.
Co má vlastně cenu?
To, co se jednou dobře zpeněží za veliké peníze, podruhé nemusí najít kupce. Záleží na mnoha okolnostech - například zachovalosti předmětu či období, ze kterého pochází. Soudní znalci se shodují, že metr čtvereční Špály nestojí vždycky stejně - obrazy z období kubismu mají o dost vyšší cenu než kytice ze čtyřicátých let, kterých umělec namaloval desítky.
A není pravdou ani to, že se dají zpeněžit dobře jen starší umělci. Jenom stáří předmětu není zárukou jeho kvality a dobré prodejnosti. Stará věc nemusí mít uměleckou hodnotu, ale historickou ano. O určité kvalitě věci může hovořit to, že je ve sbírkách Národní galerie, případně regionálních galerií nebo muzeí.
V případě současného umění to platí také, ale je třeba odlišit to, co je jenom módní, od toho, co je zároveň kvalitní. V bazarech vezmou i nové věci. »Jejich nákupní cena je však zhruba o třetinu nižší než v obchodě,« říká Eva Korecká, majitelka Retro bazaru z Prahy.
Co se dobře prodává
předměty z období: art deco, první republika, secese některé, například stolní lampy, z padesátých a šedesátých let 20. století sklo, porcelán, sošky, mosazné a cínové předměty, prvorepubliková bižuterie, hodinky, dekorativní předměty na chalupu, svítidla, obrazy, grafika, staré fotografie a pohledy, nástěnné talíře sběratelské věci - žehličky, telefony, cukřenky, slánky, psací potřeby briliantové šperky, zlaté šperky (dobrý odbyt za nízké ceny)
Co jde na odbyt hůř
poválečný a současný porcelán, selská a bulharská keramika, alpaka, obrazy málo známých autorů, církevní předměty - ty se vzhledem k platnému zákonu většinou ani nevykupují
S odhadem ceny uměleckého předmětu pomůže soudní znalec
* seznam soudních znalců je uložen u soudu
* podle vyhlášky si mohou účtovat 75-125 korun za hodinu
* smluvní ceny začínají na 300 korunách za hodinu
* předměty nabízené do aukce ohodnotí zdarma v aukční síni
Co nabízela starožitnictví a bazary za talíř a tabatěrku
Se stříbrnou tabatěrkou a sto padesát let starým kameninovým talířem z porcelánky ve Staré Roli se vydali redaktoři Mladé Fronty Dnes po náhodně vybraných pražských bazarech a starožitnictvích - zkoušeli, kolik by za cenné předměty utržili. Postup obchodníků byl rozdílný.
Někde nabídli několik stokorun za talíř, o tabatěrku vůbec zájem neměli. »Takové talíře moc na odbyt nejdou, snad za pár stovek. Zákazníci spíše žádají čínské motivy.Tabatěrky nikdo nechce, protože se do nich dnešní cigarety nevejdou,« konstatovali ve starožitnictví Galerie.
V obchodě Zenith Bohemia by po podrobné obhlídce lupou vyplatili o dost víc: »Tabatěrka je pěkná, celá stříbrná. Takový kousek bychom koupili asi za šest set korun. Talíř - á, Stará Role. Hm, škoda, že není mělký.Takhle bych dal na ruku osm set korun. Pokud by šly věci do komise, lze získat až dvojnásobek.«
Dorotheum Starožitnictví Galerie Zenith Bohemia
hluboký talíř keramika
»Stará Role« 1500 v komisi »stovková záležitost« 800/1600*
stříbrná tabatěrka neměli zájem neměli zájem 600/1200*
Starožitnictví Antiqua B P Retro Bazar
hluboký talíř keramika
»Stará Role« 800 v komisi 250/500* 250/500*
stříbrná tabatěrka 800 v komisi 400/960* 400/1000*
Poznámka: *v hotovosti/komisní prodej