Milovníkům historie se však jméno tohoto kraje pojí spíše se slavnými hrabaty z Anjou a Jindřichem Plantagenetem, turistům moderní doby pak především s romantickou krajinou zámků na Loiře. Připojme k těmto souvislostem i vinařskou část. V údolí Loiry a na stráních u jejích přítoků totiž najdeme stovky větších i menších vinohradů, které dohromady pokrývají plochu více než pětkrát větší, než je rozloha vinic u nás.
Oblast Anjou leží v západní části dolního toku této řeky a pro nás je přece jen hodně vzdálena - k cestě do Paříže je třeba přičíst ještě další tři hodiny putování směrem k atlantskému pobřeží. Červená vína se v tomto regionu vyrábějí výhradně z odrůdy Cabernet Franc. Pro našince jsou velmi příjemná a jakoby důvěrně známá. Anjou má sice teplejší klima než naše končiny, přesto leží z vinařského pohledu již v severním pásu.
Na vínech je to znát - v jejich jinak bohaté ovocné chuti se objevuje stopa určité tvrdosti, v níž lze pocítit tón částečné příbuznosti s našimi červenými víny. Právě opačné dojmy u nás zpravidla vyvolává degustace bílých vín z Anjou. Ta pocházejí z odrůdy Chenin blanc, jež se svými vlastnostmi skvěle hodí k řadě kulinářských specialit, ale docela určitě ne samostatně k pití.
Nejznámějším vinařským reprezentantem zdejšího kraje jsou vína růžová. Jak ve světě, tak na pultech našich obchodů. Známé Rosé d'Anjou je obvykle poměrně levné, vždy nasládlé a v mnoha případech bohužel ne příliš kvalitní. Část pocházející z průmyslové produkce je toho přímým důkazem. Proto je vždy dobré věnovat chvilku času prohlížení etikety a sáhnout po lahvi Rosé d'Anjou z jednotlivých usedlostí, označených jako „chateau“ nebo „domaine“. U nich je přece jen větší garance kvality, i když to nebude zrovna víno z prestižního Chateau des Fesles.
Loira je půvabná po celém svém toku. Je to totiž jediná velká řeka v Evropě, která unikla regulaci a je zachována ve své přírodní kráse. A pokud byste se vydali až do vzdáleného Anjou, pak vězte, že místního vína se rozhodně bát nemusíte. Jediný úklad, který vám připraví, bude chvíle, kdy po bohaté degustaci v chladném sklepě některého ze zdejších zámků vyjdete vstříc pálícímu slunku horkého francouzského léta. V takové chvíli může pomoci právě vzpomínka na d'Artagnana chyťte se svých spolubojovníků a vykročte pevně: jeden za všechny, všichni za jednoho!
