"Španělé se nyní hrozně chtějí učit anglicky. Jazykovek je plno a potřebují do nich lektory. Preferují sice rodilé mluvčí, ale těch tady není tolik," říká Hana. Při shánění zaměstnání ve Španělsku tak už Čechům nekonkurují gastarbeiteři z Latinské Ameriky, jako tomu bylo v případě práce na poli, ale spíše Američané a Kanaďané.
"Odjela jsem s tím, že si dám v Madridu krátkou dovolenou a budu přitom hledat místo v baru nebo jako lektorka. Kdybych žádnou nenašla, vrátila bych se po měsíci domů. Z klidného procházení po galeriích ale nebylo nic, pracovat jsem začala hned," vzpomíná Hana.
Španělštinu přitom měla jen měsíc na intenzivním kurzu těsně před odjezdem. Po půl roce však v místním jazyce švitoří s obstojnou plynulostí.
A blokují shánění práce nějaké byrokratické překážky? "Z Česka stačí, když si přivezeš pas nebo občanku. Pokud máš španělskou adresu, na jejím základě ti vydají pracovní identifikační číslo a číslo sociálního pojištění. A můžeš začít dělat. U mě to bylo vyřízené hned, Lukáš dostal termín na úřadě až za dva měsíce," říká Hana.
Španělsko přitahuje hlavně svou kulturou a řečí. Především lidi do třiceti let, kteří už za sebou mají zkušenost s dlouhodobým pobytem v zahraničí, převážně v anglofonních zemích, a chtějí vyzkoušet něco jiného.
Čtěte ve středeční MF DNES
Reportáž o tom, jak se českým pracovníkům daří ve Španělsku, čtěte ve středeční MF DNES.
