Největší privatizaci provází pochybnosti

  • 10
Rychlost, s jakou se stát rozhodl prodat všechny tuzemské klíčové energetické firmy, které by měly státní kase přinést v lepším případě až rekordních 400 miliard korun, začala vyvolávat pochybnosti o dostatečné průhlednosti celé transakce. Vše by se mělo odbýt za čtyři měsíce, ačkoliv podobně rozsáhlé transakce trvají ve světě dvakrát tak dlouho.

Vláda uložila poradcům, navíc vybraným bez výběrového řízení, aby jí návrhy vítězných kupců obrovských firem, mezi něž patří elektrárenská společnost ČEZ a plynárenský gigant Transgas, předložili nejpozději 14. prosince.

Dosud přitom nebyly vyjasněny ani některé základní podmínky privatizace, například záruky státu za jadernou energetiku, a v některých případech ani velikost podílu Transgasu, jejž kabinet investorům vlastně nabízí.

"Kvůli termínu stanovenému na 14. prosince optimální proces prodeje není možné realizovat," upozornil v dokumentech pro výběrovou komisi poradce pro privatizaci elektroenergetiky, společnost Deloitte & Touche. Podle něj to znamená, že státu hrozí mnohem nižší výnos než očekává.

"Čím méně času, tím rizikovější se bude investorům celá transakce zdát a tím větší bude negativní dopad na její hodnotu," uvádí se v dokumentu. Navíc všichni doposud oslovení zájemci podle něj zcela jednoznačně odmítli jakoukoliv netransparentní privatizaci.

Ministr financí Jiří Rusnok pak včera připustil, že důvodem pro takto rychlý prodej energetiky, jsou potřeby naplnit rozpočet státu. Ten má totiž už letos skončit schodkem téměř sto miliard korun.

Prodej energetiky dnes začal
Fond národního majetku dnes vydal inzeráty, kterými vyzval zájemce o koupi tuzemské energetiky, aby zhruba do dvou týdnů předložili poradcům své nabídky.
Zároveň fond řekl, že při prodeji mohou nabízet své podíly v energetických společnostech spolu se státem i města a obce.

Ty drží v některých případech klíčová procenta potřebná k dosažení majority.
Ministerstvo průmyslu podle dostupných informací očekává za elektroenergetiku cenu 250 až 300 miliard korun, dalších 100 miliard korun by měl vynést prodej plynárenství.

Příprava prodeje však začala vyvolávat řadu pochybností, a to především kvůli časové tísni a nevyjasněným podmínkám prodeje. "Může dojít ke stížnostem na nedostatek průhlednosti," připustil v dokumentu pro vládní výběrovou komisi poradce pro elektroenergetiku, firma Deloitte & Touche.

Vláda chce mít od poradců návrhy vybraných kupců již v polovině letošního prosince, což podle dokumentů poradenských firem znamená velká rizika. Především by se mohla snížit kupní cena, ale také počet zájemců, jež se do privatizace přihlásí.

Také poradce pro plynárenství ABN Amro ve svých dokumentech označila stanovený harmonogram prodeje Transgasu a distribučních firem do konce roku za náročný. "Nedává žádný prostor pro případná zpoždění," upozornila firma.

Oběma poradcům také hrozí za zpoždění výrazná penále, kvůli čemuž se podle důvěryhodných informací táhla jednání o podpisu jejich smluv s FNM až do včerejšího večera. Především v elektroenergetice navíc podle poradce zůstává řada neznámých. Za nejspornější přitom považuje jaderný program ČEZ.

Není totiž jasné, zda vláda přislíbí záruky za potenciální náklady na úspěšné dokončení prvního a druhého bloku Temelína, za bezpečné uložení jaderného odpadu a za budoucí vyřazení jaderných elektráren z provozu. Záruky by přitom musel schválit parlament, čímž by se celý proces posunul do příštího roku.

"Bez těchto závazků se ale sníží počet zájemců i nabízená cena," upozornil poradce. Vláda dále jasně nesdělila, zda v případě, že zvítězí konsorcium, si budou moci investoři rozdělit konglomerát energetických firem podle svých zájmů, nebo zda bude trvat na opci na zpětné odkoupení přenosové soustavy, která je nyní v majetku ČEZ.

Kabinet by měl podle poradce také upřesnit svá očekávání o budoucích nákupech uhlí, k nimž se má investor zavázat. Dalším zásadním problémem je, a to jak u elektroenergetiky, tak u plynárenství, zda budou muset noví majitelé nabídnout minoritním akcionářům distribučních firem odkoupení jejich akcií.

Investor má totiž výjimku z povinného odkupu pouze v případě, že akcie získá v privatizaci od státu. V distribučních společnostech však vlastní podíly i samotný ČEZ a Transgas, které tím dopomohly státu k zajištění majority. Na ně se ovšem výjimka nevztahuje.