Protože se každý Slovinec považuje za znalce vína, jsou debaty na téma, zda je lepší kraški teran (odrůda rostoucí ve slovinském krasu na vápenité půdě), nebo přímořský refošk, velmi nebezpečné. Místní lidé mají totiž velké znalosti a schopnost donekonečna rozvíjet a popisovat vlastnosti vína z jednotlivých vinic této malé země.
SERIÁL: Méně známé vinařské země
Vína z Francie, Itálie, či Španělska ochutnal už snad každý. Jaká vína ale vznikají v Jižní Americe či ve Středomoří? To se dovíte v novém seriálu. Všechny díly najdete zde.Rumunsko obléhají Francouzi a Italové
Dobývání Evropy zahájila nedávno vína z Rumunska a ještě předtím z Bulharska, kam mohutně investují italské a francouzské vinařské podniky. Rumunsko je dokonce dlouhodobě šestým největším výrobcem vín na světě.
Mezi nejoblíbenější tu patří červené odrůdy pinot noir, cabernet sauvignon a merlot ze středního Rumunska, která mají specifické chuti díky karpatskému klimatu. Kvalita tamních vín se prudce zvedá právě díky investicím a know-how zahraničních firem.
Moldávie – druhý domov francouzských odrůd
Moldavsko bylo kdysi vinohradem Sovětského svazu a jen málokdo ví, že leží ve stejné nadmořské výšce jako Burgundsko a je velmi bohaté na různé typy půdy, proto se tam daří klasickým francouzským odrůdám.
 |
Článek vznikl ve spolupráci s časopisem BarLife |
Nejlepší červená vína v Evropě jsou z Bulharska
Bulharská červená vína znalci dlouhodobě řadí k nejlepším v Evropě. Bulharsko je celé, vyjma malého regionu kolem hlavního města Sofie, uznáno za vinařskou oblast. Podobně jako v Rumunsku tu vinnou kulturu rozvinuli především Římané.
Jen pomalu se ale prosazují jednotlivé oblasti a značky a kvalita může být v běžné produkci, podobně jako v Rumunsku, velmi proměnlivá. Nejznámější a většinou i nejkvalitnější jsou vína ze Suchindolu, Melniku, Haskova, Assenovgradu a Svistova.
Makedonie – křižovatka vinařských národů
Neznámou zemí i pro znalce je Makedonie, kde kvalitní vína rodí především údolí řeky Vardar, kde se pěstují hlavně odrůdy pinot noir a merlot. Ovšem díky tomu, že se země nachází na křižovatce balkánských národů, je tu hojně rozšířená i kromě zmíněného Vranace i řecká retsina.
A ještě větší neznámou a příjemným překvapením mohou být pro návštěvníka vína z provincie Kosovo. Určitou proslulost v zemích bývalé Jugoslávie si získal bílý, méně aromatický kosovský ryzlink. Vinice však byly poničeny během nedávné války a jen pomalu se obnovují. Oblast kolem Orahovace (albánsky Rahovce) má ovšem velkou šanci stát se časem vyhledávanou vinnou destinací.
