Největší propasti mezi bohatými a chudými jsou na jihu Evropy a v USA

I ve vyspělých zemích jsou obrovské rozdíly mezi horními „deseti tisíci“ a lidmi s nejnižšími příjmy. Největší nerovnosti analytici zaznamenali na jihu Evropy a hned potom v USA. Nejvyrovnanější příjmy a také šance na zlepšování životního standardu mají lidé ve Skandinávii.

Největší propasti mezi bohatými a chudými jsou v jižních zemích Evropy (ilustrační snímek) | foto: AP

Analytici investiční banky Morgan Stanley ve své studii tento týden představili žebříček vyspělých zemí seřazených podle toho, kde jsou největší nerovnosti mezi nejchudšími a nejbohatšími a zároveň, kde vládnou pro příjmovou nerovnost nejpříznivější podmínky. Informovala o tom agentura Bloomberg.

Sledovali nejen rozdíl mezi průměrnými příjmy horních a dolních deseti procent obyvatelstva, ale také situaci na pracovním trhu (viz sloupec „inkluze na pracovišti“) - rozdíly mezi mzdami žen a mužů, vynucené zkrácené pracovní úvazky nebo procento mladých, kteří se ocitli bez práce.

Méně lichotivé pozice zaujaly země, kde nejchudší lidé v průzkumu hodnotili svůj zdravotní stav negativně a záporné body byly také za horší přístup k internetu.

Čím propastnější rozdíly mezi příjmy, tím horší vývoj ekonomiky

Nejlépe v hodnocení dopadly skandinávské státy, kde je nerovnost příjmů mezi obyvatelstvem nejmenší

Podle banky velké rozdíly mezi příjmy lidí dlouhodobě brzdí ekonomický růst. V zemích jako jižní Itálie nebo USA mají lidé podle analýzy horší možnosti než ve zbytku zemí - ať už se týká vzdělávání nebo zvyšování dovedností. Čím nerovnější výchozí podmínky pro lidi, tím je vyšší nedůvěra k politikům, státním institucím. A tím více státy směřují k regulacím, ochranářství trhu nebo k protiimigračním opatřením.

Giniho koeficient

je číselným vyjádřením rozdělení mezd v dané společnosti.

Státy, které mají hodnotu Giniho koeficientu, blízkou nule, mají rovnoměrné rozdělení příjmů.

Hodnota jedna by byla interpretována tak, že veškerý příjem bere jeden člověk.

„Střední třída v generacích vyrůstajících po druhé světové válce mohla usilovat o zlepšení své životní úrovně v podobě rozumně velkého domu a s vyhlídkou na dobré vzdělání svých dětí,“ uvádí studie Morgan Stanley. „Dnešní střední třída se potýká s velkou nejistotou ohledně zaměstnání a očekávaných příjmů v důchodu,“ dodávají analytici.

Z příjmové nerovnosti dokáží těžit velké nadnárodní firmy. Staví na ní svou produktovou politiku, příkladem může být výrobce potravin a pochutin Nestlé. Firmy nabízejí jak luxusní výrobky ve vyšší kvalitě pro bohatší, tak cenově dostupné produkty vyrobené s nízkými náklady pro nízkopříjmové.