Největší propasti mezi bohatými a chudými jsou v jižních zemích Evropy (ilustrační snímek)

Největší propasti mezi bohatými a chudými jsou v jižních zemích Evropy (ilustrační snímek) | foto: AP

Největší propasti mezi bohatými a chudými jsou na jihu Evropy a v USA

  • 33
I ve vyspělých zemích jsou obrovské rozdíly mezi horními „deseti tisíci“ a lidmi s nejnižšími příjmy. Největší nerovnosti analytici zaznamenali na jihu Evropy a hned potom v USA. Nejvyrovnanější příjmy a také šance na zlepšování životního standardu mají lidé ve Skandinávii.

Analytici investiční banky Morgan Stanley ve své studii tento týden představili žebříček vyspělých zemí seřazených podle toho, kde jsou největší nerovnosti mezi nejchudšími a nejbohatšími a zároveň, kde vládnou pro příjmovou nerovnost nejpříznivější podmínky. Informovala o tom agentura Bloomberg.

Sledovali nejen rozdíl mezi průměrnými příjmy horních a dolních deseti procent obyvatelstva, ale také situaci na pracovním trhu (viz sloupec „inkluze na pracovišti“) - rozdíly mezi mzdami žen a mužů, vynucené zkrácené pracovní úvazky nebo procento mladých, kteří se ocitli bez práce.

Méně lichotivé pozice zaujaly země, kde nejchudší lidé v průzkumu hodnotili svůj zdravotní stav negativně a záporné body byly také za horší přístup k internetu.

Nerovnost rozvinutých ekonomik

Čím propastnější rozdíly mezi příjmy, tím horší vývoj ekonomiky

Nejlépe v hodnocení dopadly skandinávské státy, kde je nerovnost příjmů mezi obyvatelstvem nejmenší

Podle banky velké rozdíly mezi příjmy lidí dlouhodobě brzdí ekonomický růst. V zemích jako jižní Itálie nebo USA mají lidé podle analýzy horší možnosti než ve zbytku zemí - ať už se týká vzdělávání nebo zvyšování dovedností. Čím nerovnější výchozí podmínky pro lidi, tím je vyšší nedůvěra k politikům, státním institucím. A tím více státy směřují k regulacím, ochranářství trhu nebo k protiimigračním opatřením.

Giniho koeficient

je číselným vyjádřením rozdělení mezd v dané společnosti.

Státy, které mají hodnotu Giniho koeficientu, blízkou nule, mají rovnoměrné rozdělení příjmů.

Hodnota jedna by byla interpretována tak, že veškerý příjem bere jeden člověk.

„Střední třída v generacích vyrůstajících po druhé světové válce mohla usilovat o zlepšení své životní úrovně v podobě rozumně velkého domu a s vyhlídkou na dobré vzdělání svých dětí,“ uvádí studie Morgan Stanley. „Dnešní střední třída se potýká s velkou nejistotou ohledně zaměstnání a očekávaných příjmů v důchodu,“ dodávají analytici.

Z příjmové nerovnosti dokáží těžit velké nadnárodní firmy. Staví na ní svou produktovou politiku, příkladem může být výrobce potravin a pochutin Nestlé. Firmy nabízejí jak luxusní výrobky ve vyšší kvalitě pro bohatší, tak cenově dostupné produkty vyrobené s nízkými náklady pro nízkopříjmové.