Některé bankovky přestávají platit

K poslednímu červnu letošního roku skončí platnost některých tisícikorunových a pětitisícikorunových bankovek. Jejich majitelé se však nemusí obávat - ještě po dobu dalších tří let je bude možné vyměnit v bankách. Kdo promešká i tuto lhůtu, bude mít možnost získat nové bankovky za staré na pobočkách České národní banky.

V případě obou bankovek se vyřazuje vzor tištěný od roku 1993. Do konce června letošního roku může člověk v obchodech platit všemi - i vyřazovanými - bankovkami. Po tomto datu je nutné tyto peníze v bance vyměnit za nové, a to do 30. června 2004. Poté je budou moci lidé vrátit a získat nové na pobočkách České národní banky.

Těch je sedm, vždy jedna pobočka v dřívějším krajském městě. "Podle nového dělení krajů vychází jedna pobočka České národní banky na dva nové kraje," doplňuje ředitel odboru peněžního oběhu České národní banky František Vokatý. Přestože nebylo ještě stanoveno, jak dlouho bude možné měnit stará platidla v České národní bance, předpokládá se, že to bude nejméně do roku 2010.

A jak člověk pozná, jestli se ho výměna týká, či nikoliv?

Bankovky mají několik poměrně snadno rozpoznatelných bodů, ve kterých se vyřazované vzory liší. Například: tisícikoruny a pětitisícikoruny, které mají na rubu v pravém dolním rohu symbol stromu, se nevyřazují - jde totiž o novější vzor. Novější bankovky mají také na pravé straně lesklý pruh, který u vyřazovaných bankovek chybí.

Samozřejmě, že rozdíl je kromě jiného také v letopočtu, který je na bankovkách vytištěn. Ty, které mají letopočet 1993, musí člověk utratit do konce června nebo je později vyměnit v bance. Ostatní - tedy tisícikoruny s letopočtem 1996 a pětitisícikoruny s letopočtem 1999 - se vyřazovat nebudou a lidé je měnit nemusí.

Jaká je pravděpodobnost, že člověk bude mít ve své peněžence vyřazovanou starou bankovku?

U tisícikorun poměrně malá. Z celkového počtu zhruba 93 milionů bankovek této hodnoty, které jsou v oběhu, je starých přibližně několik tisíc. Starší vzory jsou již delší dobu stahovány. Je tedy pravděpodobné, že takovou tisícikorunu má mezi svými penězi spíše člověk, který své úspory schovává několik let doma v šuplíku.

Jiná je situace u bankovek s hodnotou pět tisíc korun. Mezi nimi je platidel se starým vzorem podstatně více. "Ještě asi před měsícem byla starých pětitisícikorun přibližně polovina z celkového počtu," upozorňuje František Vokatý.

Sběratelé chtějí "čisté peníze"

Komu však staré bankovky zůstanou i po mnoha letech doma, nemusí vždy tratit. V budoucnu mohou mít pro sběratele cenu, která převýší jejich dnešní hodnotu. "Je však potřeba, aby taková bankovka nebyla špinavá, zohýbaná, ale v co nejlepším stavu," říká numismatik Jiří Ďurák.

Záleží také na tom, jak velký bude numismatický trh v České republice. Jinými slovy, kolik bude sběratelů a jaký bude zájem o staré bankovky. "V případě růstu počtu sběratelů může podle mého velmi hrubého odhadu růst cena bankovek za patnáct až dvacet let o čtyřicet až sto procent," domnívá se Jiří Ďurák. Za dnešní vyřazovanou tisícikorunu by tak člověk mohl dostat 1400 až dva tisíce korun.

Ochranný znak na lícové straně pětitisícikoruny vzoru z roku 1999.

Líc pětitisícovky z roku 1999 se zvýrazněnými ochrannými znaky.

Rub pětitisícovky z roku 1999 se zvýrazněnými ochrannými znaky.

"Průhledka" na novějších sériích z roku 1999 obsahuje písmena ČR místo dosavadního CS.

Ochranný znak na rubové straně tisícikoruny vzoru z roku 1996.

Líc tisícovky z roku 1996 se zvýrazněnými ochrannými znaky.

Rub tisícovky z roku 1996 se zvýrazněnými ochrannými znaky.

Bankovky série 1999 mají v papíru barevná vlákna.