Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Některé "domácí" výrobky klamou spotřebitele

aktualizováno 
Co vás napadne, když se spojí sádlo, škvarky, buchty, povidla, či slivovice... se slovem domácí? Že byly všechny vyrobeny doma, s láskou a způsobem, jakým se připravují již po generace. Co si však myslet o "domácím" výrobku z průmyslového kombinátu? Představa výrobního pásu se moc nerýmuje s domácím prostředím. Že by ve velkovýrobně práškových polévek vařili rajskou tak jako maminka doma? Kdo kdy viděl, že by do polévky dávala bílkovinný hydrolyzát, přírodně identické aroma, chuťovou látku E621 nebo barvivo E128.

Výrobek označený jako "domácí" na regálech supermarketů je stejně absurdní jako doma vyrobený traktor. Jistě, výrobce nechce říci, že polévku vyráběl doma, slůvko domácí má navodit dojem, že jde o něco lepšího, připraveného s větší péčí tradičním a osvědčeným způsobem. Jenže ve většině případů jde o klamavé označení. Zákon o potravinách totiž ve vyhlášce o označování potravin říká, že na obalu se nesmějí uvádět údaje, že charakter nebo původ potravin je "domácí", pokud toto označení není součástí názvu druhu, skupiny nebo podskupiny uvedené u jednotlivých druhů potravin ve zvláštních předpisech. A takových případů není mnoho. "Výrazem domácí mohou být označeny třeba těstoviny, jsou-li vyrobeny ručně z pšeničných mlýnských obilných výrobků a čerstvých vajec, a to v množství nejméně šest kusů na kilogram mouky," uvádí mluvčí České zemědělské a potravinářské inspekce Daniela Kolejková. Stejně tak může být domácím nazváno i vepřové sádlo z masokombinátu, pokud bylo vyrobeno suchou cestou a splňuje stanovené požadavky. "Suchou cestou se rozumí klasické škvaření v kotli. Na rozdíl od mokré cesty, kdy se používá pára a tlak," vysvětluje Josef Duben ze Státní veterinární správy. "Označovat ale výrazem 'domácí' například paštiku, droždí, polévku nebo chléb je nesprávné, protože to příslušné vyhlášky neumožňují," vysvětluje Kolejková. Ani chléb nemůže být domácí, pouze "staročeský" nebo "tradiční" v případě, že je kypřen vitálním žitným kvasem a minimálně ze 70 % je vyroben ze žitné mouky. Název "selský chléb" lze použít pro kulatý bochník s charakteristickými velkými i nepravidelnými póry, který má nejméně 2 kilogramy a je ze 60 % ze žitné mouky.

Výrobci falešných domácích potravin se ve Francii dostanou před soud

Ve Francii, kde má tradiční výroba potravin velmi silnou pozici a výrazy domácí, tradiční či starobylý svůj jasný význam, končí výrobci falešných domácích potravin u soudu. "Výrobek musí být skutečně tradiční, musí se stejným způsobem vyrábět minimálně dvě až tři generace. A takové se v supermarketech většinou neobjevují," říká Pierre Gonzalez z Generálního ředitelství pro volnou soutěž, ochranu spotřebitele a potírání podvodů, která přesně definovala podmínky použití tohoto značení. Značku "maison", tedy domácí, může mít jen výrobek, který je vyroben přímo na místě prodeje z tradičních surovin. Například výrobce sušenek Delacre byl odsouzen za klamavou reklamu, protože jeho "domácí" sušenky byly vyrobeny průmyslově, a navíc ze surovin, které se nikdy v domácí přípravě potravin nepoužívaly. Z klamání spotřebitele byl obviněn i pekař, který nabízel chléb "vyrobený postaru, pečený způsobem, který přísně dodržuje tradiční technologii". Soud v městě Pau však zjistil, že chleba byl připravován z mraženého těsta a při pečení nebyl v přímém kontaktu s plameny, jak to vyžaduje tradiční výroba. Bretaňský uzenář byl odsouzen za klamavou reklamu, protože vydával uzeniny pocházející z průmyslové výroby za tradiční produkty. Takových příkladů by se v zemi, kde se tradiční potravinářské výrobky těší velké popularitě, našlo víc.

V Česku si mohou falešné domácí výrobky vysloužit nanejvýš pokutu

U nás je situace jiná. Tradiční malovýroba, která by měla nárok na označení domácí, je jen okrajovou záležitostí a malovýrobci se necítí zneužíváním označení ohroženi. Navíc klamání spotřebitele se jen těžko prokazuje. "Klamání spotřebitele můžeme jen těžko dokázat, protože neexistuje oficiální definice toho, co je to domácí," vysvětluje právnička České obchodní inspekce Vladimíra Brádlová. "Kdyby bylo řečeno, že domácí znamená to a to, a výrobek by takový nebyl, tak by výrobce jednoznačně klamal." Takhle provinilce čeká nanejvýš pokuta od České zemědělské a potravinářské inspekce za klamavé značení výrobku.

* Výrobci si nemohou libovolně pohrávat ani s výrazy čerstvý, živý, přírodní, pravý nebo racionální. I pro jejich použití platí jasná pravidla. (MF DNES 17. 6. 1998 a 14. 10. 1998)


Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Test dvojí kvality potravin, které provedlo slovenské ministerstvo zemědělství.
PŘEHLEDNĚ: Slováci zjistili u poloviny potravin výrazné rozdíly v kvalitě

Slovenské ministerstvo zemědělství už podruhé otestovalo rozdíly v kvalitě potravin. Druhý test prokázal u téměř poloviny zkoumaných potravinářských výrobků...  celý článek

Benzina přejmenovala benzin Natural 95 na Efecta 95.
Nezlevňují. Ceny pohonných hmot v Česku se drží na hladině z minulého týdne

Ceny pohonných hmot v ČR od minulého týdne mírně vzrostly. Nejprodávanější benzin Natural 95 zdražil pouze o haléř na průměrných 30,23 Kč za litr. Jeho cena se...  celý článek

Premiér Bohuslav Sobotka na tiskové konferenci po jednání tripartity 17....
Řešení dvojí kvality potravin si žádá revizi směrnice EU, prohlásil Sobotka

Řešení problému dvojí kvality zboží v zemích evropské osmadvacítky podle českého premiéra Bohuslava Sobotky vyžaduje revizi unijní směrnice o nekalých...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.