Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Některé kontaminanty jsou vysoce toxické

  9:13aktualizováno  9:13
V potravinách se občas vyskytují látky, které by v nich být neměly, protože škodí zdraví. Některé jsou biologického, jiné chemického původu, některé jsou silně toxické, jiné méně. Společné jim je jedno: nejsou vítanými hosty u našeho stolu.
Na účinky těžkých kovů se přišlo díky rybám.

Na účinky těžkých kovů se přišlo díky rybám. | foto: Profimedia.cz

Odborníci říkají látkám, které nepatří do potravin a škodí zdraví, kontaminanty, nebo také cizorodé látky, a dělí je do mnoha skupin. Patří mezi ně například těžké kovy, dusičnany, nitrosaminy, PCB, mykotoxiny nebo zbytky pesticidů či veterinárních léčiv.

GRAFIKA: NEBEZPEČNÉ POTRAVINY

Právě proto, že ohrožují zdraví, specialisté na toxikologii hodnotí rizika a pro každou látku stanovují denní přijatelnou porci – tu můžete po celý život přijímat denně, aniž by vás ohrozila. Je odvozena od maximální dávky bez škodlivého efektu. Pojďte se podívat na některé z nich.

Těžké kovy
V šedesátých letech minulého století se u rybářů z japonské zátoky Minamata projevily nervové poruchy – brnění, svalová únava, problémy s koordinací, se zrakem, sluchem..., asi 70 jich zemřelo. Zjistilo se, že se živili rybami s vysokým obsahem rtuti pocházející z průmyslových odpadů, které vypouštěla do moře chemická továrna.

Od té doby jsou známy účinky těžkých kovů. Jejich negativní vlastností je schopnost bioakumulace, tedy shromažďování škodlivých látek v těle organismu v potravní pyramidě.

Jednoduše řečeno, když malá ryba sežere rostlinu obsahující malé množství látky schopné bioakumulace (třeba právě rtuti), zvýší se několikanásobně koncentrace rtuti v jejím těle. Malou rybu uloví větší ryba, obsah rtuti se v jejím těle opět navýší, větší rybu sežere velká ryba... na konci tohoto řetězu je člověk.

Dusičnany a dusitany
Dnes už nejsou dusičnany takovým strašákem jako dřív. Zjistilo se, že v zelenině se vyskytují i ochranné látky, které působí proti jejich účinku.

Samy dusičnany nejsou příliš toxické, ale někdy se mění v dusitany, jež se mohou podílet na vzniku rakovinotvorných nitrosaminů. Nebezpečí představují dusičnany u kojenců. Mohou způsobit dýchací problémy provázené modráním tkání až udušením.

Dusičnany se objevují v zimní a předjarní zelenině. Z hnojiv se mohou dostat do povrchových a podpovrchových vod, a tím i do studní. Dusitany se používají k výrobě uzenin. Prodlužují jejich trvanlivost, vážou v nich vodu a uchovávají navíc jejich růžovou barvu po tepelné úpravě. Jejich použití je limitováno.

Pesticidy
Používají se v zemědělství k ochraně plodin před škůdci, a tak přispívají ke zvýšení zemědělských výnosů. Jejich zbytky v potravinách však mohou být nebezpečné pro zdraví.

Někteří vědci připisují současné zdravotní problémy, jako nárůst některých forem rakoviny nebo snížení mužské plodnosti, právě používání pesticidů v zemědělství. Jejich zbytky jsou nejen v potravinách, ale také ve vodě.

Dioxiny a PCB
Svět uslyšel o dioxinech poprvé, když je američtí piloti během války ve Vietnamu používali jako prostředek k ničení listí. A pak v roce 1976 v souvislosti s havárií v italském Sevesu, kde uniklo z chemické továrny do ovzduší obrovské množství dioxinů.

Dioxin není jedna látka, ale několik skupin látek podobného chemického složení, z nichž jen některé jsou toxické. Nacházejí se v půdě, vzduchu i ve vodě.

Člověk je až z 95 procent přijímá z potravin, kde se vážou na tuky. Proto se nejvíce objevují v potravinách bohatých na živočišné tuky: v mléce, mléčných výrobcích, mase, rybách. Dlouhodobé působení dioxinů může poškodit hormonální nebo imunitní systém, ohrozit plod v těle matky a zvýšit riziko rakoviny.

Podobně škodlivé účinky na lidské zdraví mají polychlorované bifenyly (PCB), což je souhrnný název pro 209 chemicky příbuzných látek. PCB se dříve používaly v ochranných nátěrech sil, odkud se dostaly do siláže a po pozření dobytkem přecházely do mléka. Protože jsou PCB přijímány hlavně z potravy, jejich obsah v potravinách se sleduje.

Mykotoxiny
Mykotoxiny vznikají jako produkty některých plísní, které se mohou v potravinách objevit během skladování. Mají rakovinotvorné účinky a vyvolávají postižení ledvin nebo nervového systému. Úrodnou půdou pro ně jsou obiloviny, rýže, koření, ořechy a sušené ovoce, shnilá jablka. Pro jejich obsah v potravinách jsou stanoveny přísné limity.

Mikrobiální původci onemocnění z potravin
Je jich řada – Salmonelly, Campylobacter, Listeria monocytogenes, E.coli, Staphylococus aureus… pocházejí z různých zdrojů a mají i odlišné projevy. Společné je jim jedno: objevují se tam, kde nebyly při přípravě dodrženy hygienické zásady.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Tiskárny (Ilustrační snímek)
Tiskárna Europrint může i přes insolvenci dál fungovat, povolil soud

Tiskárna Europrint, která minulý týden na sebe podala návrh na insolvenci kvůli zajišťovacím příkazům, dostala od soudu povolení k reorganizaci. Firma tak...  celý článek

Ilustrační snímek
Test pytlů na odpad: polovina sáčků se protrhla, pět prosakovalo

Asi to už zažil skoro každý: jdete vynést odpadky a na schodech, ve výtahu nebo před domem se vám pytel roztrhne a nevábný obsah se vysype na zem. Rozhodli...  celý článek

Ilustrační snímek
Fialové mléko nebo kukuřice? Vědci experimentují s novým barvivem

Ve světě, kde moderní chemie umožnila, aby prakticky cokoli bylo ochuceno nebo obarveno jako v podstatě cokoli jiného, lze narazit na dost překvapivé náhražky....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.