Podle týdeníku The Economist platí, že plná třetina z pěti set největších světových firem neexistovala před rokem 1983.
Dnešní obří firemní kolosy jsou v podstatě mladíčci. Zejména proto, že působí v oborech, jež jsou také relativně mladé. Například Microsoft vznikl až v roce 1975, poté co se objevily první počítače v domácnostech.
Dokonce i nejuznávanější světová společnost General Electric nemůže vystopovat své kořeny dříve než v roce 1876. Mohla vzniknout teprve poté, co Thomas Alva Edison vynalezl žárovku.
Historik Leslie Hannah z Tokijské univerzity tvrdí, že platí, že "poločas rozpadu" velkých firem, tedy průměrná doba, za níž ze stovky největších světových korporací zanikne plná polovina, činila ve 20. století zhruba 75 let.
V případě menších společností počítají odborníci s ještě kratší dobou, řádově v jednotkách let. Úmrtnost je obzvláště vysoká na počátku podnikání.
Starší než Metuzalém
Přesto však existují dlouhověké společnosti staré doslova jako Metuzalém. Ostatně podle biblické knihy Zjevení Metuzalémův otec Enoch, syn Kaina, chodil po zemi 365 let.
Právě podle Enocha (nebo jinak označovaného jako Henoka) vznikl v roce 1981 ve Francii klub Hénokienů. V něm se sdružují firmy, jež jsou starší než dvě stě let, jsou finančně zdravé a stále se v nich angažují potomci těch, co stáli u jejich zrodu.
V současné době má tento klub Hénokienů 33 členů ze sedmi zemí světa a také se každoročně scházejí, aby si "vyměnili zkušenosti". Podobně vznikl v Británii v roce 1970 Klub Tercentariánů (Třistaletých), jehož členy jsou podniky existující minimálně tři století, v jejichž vedení také musí být členové rodin zakladatelů.
K nejstarším firmám patří ty společnosti, jež působí v tradičních oborech existujících již po staletí - v zemědělství, hlavně v pěstování vinné révy, pohostinství či ve stavebnictví.
A také v bankovnictví, které jako jeden z mála oborů staré ekonomiky dodnes stojí v popředí světového byznysu. Nejstarším členem klubu Hénokienů je japonský hotel Hoshi Ryokan založený roku 718 v Japonsku.
Hotel je postaven u termálních pramenů, na nichž kdysi na základě božího vnuknutí nechal buddhistický mnich postavit syna dřevaře horkou lázeň pro poutníky. Tento syn dřevaře byl přitom zakladatelem rodiny Hoshi, jejíž 46. generace představovaná Zengoro Hoschim nyní hotel řídí.
Podnikatelovo motto přitom zůstává po staletí stejné: "Boj se ohně, uč se od vody, spoj se s přírodou." Podle profesora Williama O'Hary, experta na tuto tematiku historie rodinných byznysů a autora knihy Staletí úspěchu, však existuje ještě starší firma. Také v Japonsku.
Je to společnost Kongo Gumi, založená Korejci v japonské Ósace již v roce 578. Od té doby do současnosti se zaměřuje na výstavbu a opravy buddhistických chrámů. Nejstarším podnikem v Evropě je podle O'Hary francouzské vinařství Chateau de Goulaine.
Na stejnojmenném hradě patřícím rodině de Goulainů se pěstuje réva na vinicích řeky Loiry již zhruba od roku 1000. Dnes hrad vydělává jako turistická atrakce zejména díky své farmě na pěstování vzácných motýlů.
Francouzi žebříčku nejstarších firem, co se týče starého kontinentu, vévodí společně s Italy. Ti mají v první patnáctce dokonce osm zástupců. Několik vinařství, ale také sklárnu, zlatnictví či loďařství.
Nejstarší italskou firmou je rodinný podnik na výrobu zvonů v malém městečku Agnone ve střední Itálii, založený také okolo roku 1000. Zřejmě nejznámější starou italskou společností je zbrojovka Beretta založená v roce 1526, jejíž výrobky pomáhaly dobývat Divoký západ a nyní je používají italští karabiniéři, francouzští četníci či texaští Rangers.
Nejstarší britskou společností je textilka John Brooke&Sons, která do svých vlněných oděvů oblékala již námořníky admirála Nelsona v bitvě u Trafalgaru. Dnes tato firma již textilní průmysl opustila, ale je aktivní i nadále - ze svých starých továren udělala byznys park.
Spojené státy mají za Evropou a Asií, nikoliv překvapivě, určitou ztrátu. Alespoň co se dlouhověkosti firem týče. Společnost Zildjian Cymbal z Norwellu v Massachusetts, výrobce nástrojů pro nejlepší bubeníky světa, byla sice založena již v roce 1623.
Ale to bylo v Konstantinopoli. Potomci zakladatelů rodinného podniku emigrovali do Spojených států až v roce 1909. Takže tuto firmu nelze počítat. Autentičtější volbou je zřejmě společnost Tuttle Farm, která v New Hampshire pěstuje jahody a zeleninu již více než 350 let a vede ji jedenáctá generace jedné a též rodiny.
Hledání kořenů
Zjistit stáří firmy je někdy těžké. Platí to hlavně pro velké kolosy, které byly kdysi státní nebo se jejich akcie obchodují na burze, a tyto firmy se ve své historii často spojovaly nebo přebíraly konkurenty.
Například velká americká stavební společnost Harsco by teoreticky mohla vystopovat své dějiny až do roku 1742. Právě tehdy totiž začala fungovat slévárenská společnost TaylorWharton, mezi jejíž první produkty patřily i koule do děl pro armádu George Washingtona.
Jenže tato firma se stala součástí Harsco až v roce 1953. A existuje ještě jeden problém. Posoudit, zda jsou firmy opravdu tak staré, jak se tváří. I mnohé z těch, co jsou na seznamu týdeníku The Economist totiž kdysi nebyly firmami v tom pravém slova smyslu.
Často šlo o státní nebo městské organizace a někdy i náboženské komunity, jež pouze měly monopol na nějaký druh zboží. A teprve v průběhu let z nich vznikly opravdové podniky, jež vytěžily maximum ze svého monopolu a byly úspěšné.
A tak se nabízí otázka, zda nejstarší evropská firma Chateau de Goulaine opravdu je 1004 roky existujícím podnikem, nebo je to jen středověký hrad, který si odjakživa vyráběl pro své panstvo víno a komerčně se prosadil teprve nedávno.
Podobně třeba i skotská dopravní firma Shore Porters' Society, jejíž nákladní auta lze spatřit po celé Evropě. Založena byla v roce 1498. Ale po většinu své historie šlo o napůl veřejnou instituci kontrolovanou městem Aberdeen, jež plnou nezávislost získala až v roce 1850.
Takže jak dlouho jde v jejím případě o opravdový byznys? Vyplývá z toho jediné - žebříček nejstarších rodinných firem světa nikdy nemůže být naprosto vědecky doložitelný ani naprosto přesný. Přesto stojí za to ho prostudovat.
Jak říká zmiňovaný odborník na dlouhověké společnosti William O'Hara: "Ještě než se objevily nadnárodní korporace, byl tu rodinný byznys. Ještě než přišla průmyslová revoluce, byl tady rodinný byznys. A dokonce ještě předtím, než se objevilo řecké nebo římské impérium, byl tady rodinný byznys."
