Dá se to říci i jinak - z každé stokoruny připadá na unijní pokladnu až 20 korun. Díky tomu výše dotací často hravě překoná i čistý zisk. To platí koneckonců pro celé české zemědělství – to loni vydělalo 9,7 miliardy, ale na příspěvcích z Bruselu inkasovalo více než čtyřicet miliard.
Podle šetření MF DNES existují desítky firem, které od vstupu ČR do EU získaly stovky milionů korun.
Jedno z čelných míst v žebříčku patří společnosti Agro Měřín spolumajitele Gabriela Večeři. V loňském roce na účty jeho společnosti přistálo skoro sto milionů korun.
Večeřa v minulosti proslul i jiným prvenstvím, které s dotacemi vyplácenými automaticky podle plochy obhospodařované půdy úzce souvisí. Získal totiž v takzvaném zvláštním režimu od Pozemkového fondu lukrativní parcely v pražské Uhříněvsi a k tomu přes osm set hektarů privatizované státní půdy. Musel tak tedy rozšířit i svou dotační kasičku.
"Máme nejvíce hektarů v oblastech s horšími podmínkami, tak musíme mít největší dotace," reagoval Večeřa lakonicky a hned se rozloučil.
Nejvíc peněz dostávají vojáci
Firma, která dostává na dotacích v Česku nejvíce, je státní podnik Vojenské lesy a statky, jenž v podhorských oblastech vlastní 5 300 hektarů pastvin. Ten spadá pod ministerstvo obrany a spravuje největší rozlohu lukrativních pastvin v ČR.
Ale pokud by se sečetly příjmy zemědělských firem, které do své stáje koupil Andrej Babiš, byl by zdaleka největším příjemcem jeho Agrofert. Hlasy po odbourání zemědělských dotací v Evropě sice sílí, ale odvážnější škrty se zatím nedostavily.
"Kdyby se dotace zrušily, začaly by firmy křičet, že to bez nich není možné dělat. Kdyby k tomu ale opravdu došlo, nakonec by škrtat musely," tvrdí například ekonom Tomáš Kaňka.
Reformu blokuje také fakt, že největšími příjemci subvencí jsou i největší členské země EU.
"Když už tvoří dotace takhle významnou a navíc jistou část příjmů, nebude politická síla volající po jejich zrušení prostě zvolena," dodal Kaňka.
Evropská komise, která právě dosluhuje, šla zatím v boji za nižší agrární dotace nejdál. Jestliže před sedmi lety činil podíl agrárních výdajů na celkovém rozpočtu Unie asi šedesát, dnes je to okolo čtyřiceti procent.
Významná část plateb se také přesunula na programy rozvoje venkova. Unie přestala tolik dotovat zemědělskou výrobu ve prospěch udržení zaměstnanosti na venkově. A tak jde více peněz i na zkrášlení obcí. Přesto si řada zemědělských podniků na tyto příspěvky také sáhne.
Dotace nedávat nikomu, říká šéf zemědělců
Prezident Agrární komory Jan Veleba vždy patřil k těm, kdo vyšší dotace požadovali. I on však v posledních letech pozměnil taktiku.
"Jsem pro odbourání dotací, pokud je nebudou dostávat ani farmáři ve Francii, v Německu, Rakousku a dalších evropských zemích," tvrdí.
Dobře ví, že zemědělcům zmíněných zemí se neustupuje. Loňský pokus Evropské komise stanovit maximální hranici dotačních příjmů podle velikosti farem Velebu už klidným nenechal. Právě Česko by na tom tratilo, protože země zdědila po kolektivizaci v padesátých letech minulého století zemědělské velkopodniky.
Komise nakonec od svého pokusu ustoupila, protože by sama porušila základní princip – rovný přístup k dotacím. Příspěvky jsou trnem v očích mnoha asijských a amerických zemí, kterým vadí ochranářská politika EU. Měla by vadit i spotřebitelům, podle britské organizace Policy Exchange platí spotřebitelé v EU průměrně téměř o polovinu více za potraviny, než by platili v případě odbourání dotací.
Největší agrodotaceÚdaje v milionech korun: Vojenské lesy a statky, s. p. - 159,9 Pozn: výše dotací je vypočtena podle obhospodařované plochy a velikosti stád dobytka. Zemědělci mohou dostávat ještě jiné platby. Pramen: Ministerstvo zemědělství |
