Lidé, kteří loni vztáhli prohlášení premiéra Petra Nečase, že cena elektřiny poroste maximálně o 5,5 procenta, automaticky ke svým účtům, zažívají při pohledu na nové ceníky často rozčarování. Pokud topí akumulačními kamny či přímotopy a proud jim dodává například ČEZ, zaplatí totiž nově o 10,3 respektive 8,8 procenta více než loni.
Větší zdražení se dotkne i těch, kteří investovali do vlastního tepelného čerpadla. Vyplývá to z velkého srovnání meziročních změn cen elektřiny, které pro MF DNES vypracoval portál srovnejenergie.cz.
"Mám tepelné čerpadlo a dodavatel mi oznámil, že budu letos platit téměř o deset procent více. To rozhodně neodpovídá dřívějším oznámením," rozčiluje se Libor Kocian, jenž je zákazníkem ČEZ.
Minulý rok v listopadu, kdy vrcholil boj o snižování podpory solárním elektrárnám, jejíž "neosekaná" verze hrozila dvouciferným růstem cen na celém trhu, totiž premiér Nečas prohlásil, že zdražení pro koncové uživatele nepřesáhne 5,5 procenta. Nijak při tom však nezdůrazňoval, že jde o vážený aritmetický průměr.
infografikaJak se změnily ceny elektřiny |
To zjednodušeně znamená, že většina lidí se do takového zdražení sice vejde, mnoho domácností ale zaplatí podstatně více. "Brali jsme to jednoznačně jako vážený průměr, ne každou položku jednotlivě," uvedl včera Nečas pro MF DNES.
Zákazníků, kteří pocítí podle výpočtů portálu až desetiprocentní zdražení, není málo. Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž odhaduje počet odběratelů, kteří proudem topí, zhruba na 700 tisíc. Jde nejen o domácnosti, ale i o malé podnikatele.
"Nárůst ceny nad 5,5 procenta u některých tarifů způsobuje nárůst složky obnovitelných zdrojů energie a zohledňuje nutné investice do distribuční sítě," vysvětluje Kříž s tím že společnost ČEZ Distribuce, která elektřinu dodává, ročně do sítě investuje více než 10 miliard korun. Jinak řečeno, podle ČEZ se na nárůstu cen nejvíce podepsala podpora solárním elektrárnám a investice do přenosových soustav. "Samotná cena silové elektřiny klesla o 2,5 procenta," dodává Kříž.
Ceny velkých se srovnaly
Je nutno dodat, že ČEZ sice letos z velkých dodavatelů zdražil s přehledem nejvíce, ale dostal se tak s cenami na podobnou úroveň, jako má Pražská energetika (PRE) nebo E. ON. Loni byl totiž hlavně v sazbách určených na topení poměrně levnější (viz infografika).
"Tento rok se ceny mezi dominantními dodavateli srovnaly na téměř stejnou úroveň jako v regionech PRE a E. ON. Nejlevněji ve většině sazeb vyjde elektřina pražským odběratelům," potvrzuje analytička portálu srovnejenergie.cz Kateřina Vaňková. Ta zároveň upozorňuje, že sazby na topení letos mnohdy o více než deset procent zvedli také menší alternativní dodavatelé.
Například podle podílu na trhu největší z těchto firem, Bohemia Energy Entity (BEE) či Centropol Energy, zvýšily akumulační sazby o desetinu. Přesto se pochopitelně alternativci snaží být s cenami pod velkými energetickými firmami. U BEE a Centropolu tak zaplatí v modelovém příkladu rodina topící akumulačkami za rok zhruba 25,6 tisíce korun, což je asi o šest set korun méně, než by platila u ČEZ, a o téměř patnáct set méně než u E. ON.
Uvedená data se vztahují k distribučnímu území ČEZ, což jsou střední, východní, severní a západní Čechy a severní Morava. "Nejvýhodnějšími dodavateli jsou v tomto roce společnosti Elimon, která dodává i plyn, United Energy Trading, Europe Easy Energy, Lumen Energy a pro malé spotřeby vychází zajímavě i nabídka společnosti RWE," dodává Vaňková.
Energetický regulační úřad: Průměrné zdražení mohlo být vyšší
To, jak se letos změnily průměrné ceny na trhu, právě dopočítává Energetický regulační úřad. Podle jeho předsedy Josefa Fiřta zdražila elektřina pro domácnosti v průměru o 4,5 procenta a pro firmy o 5,2 procenta.
"Pokud například někdo elektřinou svítí, bude se pohybovat nárůst ceny elektřiny někde kolem dvou až tří procent. Pokud někdo topí přímotopy, podraží mu proud o osm až deset procent," říká Fiřt s tím, že sám spadá do druhé skupiny, protože doma topí přímotopy.
Pokud by se však podle něj nepřijala srážková daň na fotovoltaické elektrárny, hrozilo by pro domácnosti zhruba patnáctiprocentní průměrné zdražení. Původně se totiž měl platit za každou spotřebovanou megawatthodinu příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů více než pět set, ale daň ho snížila na 370 korun. Loni byl ve výši 166 korun.
Pokud by daň nebyla zavedena, tak by pravděpodobně lidé, kteří na počátku devadesátých let uvěřili slibům tehdejších vlád o levném proudu a přešli na přímotopy, zaplatili letos až o dvacet procent za elektřinu víc.
