Zhruba 120 miliard eur, tedy téměř tři biliony korun, bude činit částka potřebná k zaplacení podpory za projekty dokončené do konce příštího roku. Spočetl to odborník na energetiku Manuel Frondel z ekonomického institutu WRI v Essenu. "Letos dojde opět ke zdvojnásobení výkonu nově postavených elektráren v porovnání s minulým rokem. S tím jsme vůbec nepočítali," uvedl pro MF DNES Frondel.
A všem nováčkům v síti bude německý stát muset platit garantovanou cenu.
V reakci na prudký rozvoj solárního průmyslu proto snížili poslanci Bundestagu od července výkupní ceny o třináct procent a na rozdíl od České republiky už úplně zastavili dotování proudu z nově postavených elektráren na zemědělské půdě. K dalšímu snížení o tři procenta pak dojde od října.
"Ke snížení ceny bylo potřeba změnit zákon o obnovitelných zdrojích. Ten se kvůli vývoji na trhu automaticky mění zhruba každé tři roky. Poslední změna byla kvůli neočekávanému vývoji zcela mimořádná a týkala se pouze oblasti fotovoltaiky," vysvětlil mluvčí německého ministerstva životního prostředí Jürgen Maass.
Za vítr platí čtyřikrát míň
Podle Spolkového svazu pro solární hospodářství se náklady na výstavbu solární elektrárny snížily od počátku roku 2009 téměř o 30 procent a počítá se s dalším poklesem.
Současná cena pohybující se v rozmezí od 30 do 33 centů (do 8,2 Kč) za kilowatthodinu v závislosti na velikosti elektrárny je tak pro mnoho potenciálních solárníků stále velmi lákavá. "Třiatřicet centů je ve srovnání s normální cenou proudu ze zásuvky za dvacet centů za kilowatthodinu pořád moc," spočetl Frondel.
Pro srovnání: provozovatel větrné elektrárny dostane v Německu v závislosti na spolkové zemi v průměru 7,5 centu za kilowatthodinu.
Na rozdíl od Česka se za současných podmínek vyplatí v Německu pořídit si solární elektrárnu především majitelům domů ve slunných oblastech s velkou střechou směřující na jih. Spotřebitelská nadace Stiftung Warentest dokonce doporučuje výstavbu malé fotovoltaické elektrárny jako "vysoce rentabilní investici". Výnos z takového projektu činí pět až devět procent.
Podle Frondela je jedinou možností, jak zastavit boom solárních elektráren a s nimi spojených výdajů, nastavení ročního limitu nově připojených projektů.
