Vlastník banky oficiálně potvrdil dlouhodobější spekulace, že bude muset prodat část svého majetku, aby si sám zajistil peníze na krytí vlastních loňských ztrát v řádu miliard marek.
Živnobanka prošla díky obezřetnému obchodování, na rozdíl od jiných finančních domů, českou ekonomickou transformací beze ztrát a státní pomoci. Na německé vlastníky však nemá štěstí.
První z nich, banka BHF, ji dlouhodobě brzdila v expanzi a zvyšování tržního podílu a současného vlastníka musel před krachem draze zachraňovat jeho největší akcionář, kterým je město Berlín.
Lze očekávat, že o koupi Živnobanky bude značný zájem. Ten již loni naznačily italská UniCredito, která neuspěla v soutěži o Komerční banku a tuzemská GE Capital Bank, která patří do skupiny amerického giganta General Electric.
Co se týče znalosti Živnobanky, má v případné soutěži určitou výhodu UniCredito. Do jejích služeb vstoupil loni v létě Jiří Kunert, který byl ředitelem Živnobanky třináct let, a drží tak rekord nejdéle sloužícího šéfa banky v Česku. "Samozřejmě, že UniCredito bude využívat mé znalosti, protože chce v Česku něco udělat," řekl tehdy Kunert, který v rámci italské skupiny řídí slovenskou Polnobanku.
Živnobanka patří na trhu ke středně velkým bankám, její bilanční suma je šedesát miliard korun. Každoročně vykazuje zisk v řádu stovek milionů korun. Výjimkou byla ztráta 220 milionů v roce 1999, což bylo způsobeno budováním nové pobočkové sítě a zaváděním produktů pro drobnou klientelu pod praporem Bankgesellschaft Berlin.
Do té doby Živnobanka, konkurencí titulovaná jako "tuzexový bankovní butik", měla jen několik poboček. V současnosti má celkem 27 obchodních míst po republice a reprezentační kancelář v Bratislavě. Do její skupiny patří i investiční společnost ŽB-Trust, která spravuje majetek za několik miliard korun.
