Pro pivo není v německých zákonech stanoven na glyfosát žádný limit.

Pro pivo není v německých zákonech stanoven na glyfosát žádný limit. | foto: Michal Sváček, MAFRA

Německá piva obsahují pesticidy. Odborníci se přou o jejich škodlivosti

  • 55
Spotřebitelská organizace Umweltinstitut München zjistila zbytková množství herbicidu glyfosát v nejoblíbenějších německých pivech. Řada z nich je k dostání i v Česku. Vliv látky na lidský organismus není spolehlivě prokázán, má se však za to, že může způsobovat rakovinu.

Krombacher, Paulaner, Bitburger, Augustiner nebo Beck’s jsou značky, které znají pivní znalci i v Česku. Na nejproslulejším pivním svátku světa - mnichovském Oktoberfestu - mají jejich výrobci tradičně největší stany. Nyní je však pověst piva u Němců, kteří jsou obvykle velmi citliví na kvalitu potravin, ohrožena.

Spotřebitelská organizace Umweltinstitut München otestovala celkem 14 nejprodávanějších značek piva na výskyt látky glyfosát, která se používá k ničení plevele v zemědělství. „Glyfosát, nejčastěji nasazovaný agrární jed v Německu, byl prokázán ve všech testovaných pivech,“ oznámil závěr Umweltinstitut München.

Pro pivo není v německých zákonech stanoven na glyfosát žádný limit. Existuje však u pitné vody, kde je povoleno maximálně 0,1 mikrogramů na litr. Hodnoty u testovaných vzorků piva se pohybovaly mezi 0,46 až 29,74 mikrogramy na litr, tedy až třísetnásobku povoleného množství. Nejvíce pesticidů zjistili ochránci spotřebitelů v pivu Hasseröder Pils.

Evropou zmítá bitva o pesticid

Načasování zveřejnění výsledku testu však není nijak náhodné. Používání glyfosátu v zemědělství není v současnosti v Evropě zakázáno, povolení by však mělo skončit letos a Evropská komise v současnosti jedná o prodloužení o dalších patnáct let. Jak upozornil německý deník Die Welt, rozhodnutí by mělo padnout už začátkem března. Umweltinstitut München tak chce zřejmě zatlačit na Evropskou komisi, aby prosloužení zamítla.

Vliv látky na lidský organizmus totiž není vůbec jednoznačný a mezi jejími zastánci a odpůrci se vede tvrdý boj. Světové zdravotnická organizace WHO glyfosát nedávno zařadila na seznam karcinogenních látek do kolonky „pravděpodobně karcinogenní“. Pro srovnání: alkohol nebo tabákový kouř spadají do kategorie jednoznačně karcinogenních látek.

Oproti tomu jako „pravděpodobně nekarcinogenní“ glyfosát naopak hodnotí Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). A rozhodnutí tohoto úřadu chce respektovat i české ministerstvo zemědělství.

„Glyfosát se totiž v prostředí velmi rychle odbourává, v půdě a v sedimentech se pevně váže na jíl a organické hmoty. Navíc se rychle rozkládá na kyselinu aminomethylfosfonovou a poté na přirozeně se vyskytující látky, například oxid uhličitý a fosforečnan. Proto neohrožuje následné plodiny a nezanechává žádné škodlivé zbytky v půdě,“ uvedl mluvčí resortu Hynek Jordán.

Za bezpečnou považuje látku i Spolkový institut pro zhodnocení rizik (BfR), podle kterého není látka nebezpečná ani při 30 mikrogramech na litr, tedy nejvyšší hodnotě prokázané při testu piva.

Glyfosát má však i četné odpůrce. Jak uvedl server týdeníku Spiegel, rozhodnutí EFSA ostře kritizovala v otevřeném dopise stovka mezinárodních vědců, podle kterých není stanovisko úřadu vědecky obhajitelné. „Látka je v podezření, že působí hormonálně. U karcinogenních a hormonálně působících látek neexistuje spodní hranice, pod kterou by byly bezpečné. I v malých množstvích mohou být zdraví škodlivé,“ dodává Umweltinstitut München.