Německé hypermarkety musí zdražit

Německé obchodní řetězce prodávají své zboží příliš levně, a německý antimonopolní úřad jim proto nařídil ceny zvýšit. Probíhající obchodní válka mezi třemi mezinárodními maloobchodními řetězci - Wal-Martem, Aldi a Lidlem - totiž sice šetří peníze zákazníků, na druhé straně však ohrožuje existenci menších nezávislých prodejců.

Sítě hypermarketů prodávaly základní potraviny jako mléko, mouku či olej za nižší cenu, než za jakou ji koupily od dodavatelů. „Přínos pro kupující v podobě nižších cen je okrajový a dočasný, ale omezování menších prodejců těmito nefér překážkami je zjevné a trvalé,“ sdělil prezident Úřadu Ulf Böge. Podle něho by po likvidaci konkurentů řetězce opět ceny zvyšovaly.

Postižené společnosti rozhodnutí zatím nijak nekomentovaly, pouze Wal-Mart vydal prohlášení o tom, že ceny uvede do souladu s nařízením. Jako měřítko mají sloužit výrobní ceny zveřejněné antimonopolním úřadem, zohledněné o případné množstevní slevy a další srážky či provize.

Řetězce mají nyní čtyři týdny na to, aby se rozhodnutí přizpůsobily, po uplynutí této lhůty jim však hrozí pokuta ve výši až jednoho milionu marek.

Zákazníci hypermarketů Wal-Mart a diskontních prodejen Aldi a Lidl s postojem antimonopolních úředníků spokojeni nebyli. „Život v Německu je už tak dost drahý. Když se firmám jako Wal-Mart daří a tlačí ostatní ke snižování cen, je to dobrá věc,“ míní Franz Roth, dvaapadesátiletý zámečník, který se svou ženou Gabi nakupuje týdenní zásoby potravin v berlínském obřím nákupním centru Wal-Martu.

Nálada v malém obchůdku vzdáleném pouhý jeden blok od tohoto hypermarketu je o poznání lepší. „Velké obchody nás hubí. Wal-Mart prodává litr mléka za 98 feniků, přitom já ho nakupuji za marku dvacet. Tomu nemůžeme konkurovat,“ říká majitelka prodejny, která však nechce zveřejnit své jméno. Německá maloobchodní asociace označila rozhodnutí Úřadu za „nadějný signál konce ničivého soutěžení“.

Největší americký maloobchodní řetězec Wal-Mart, který na německý trh vstoupil koncem roku 1997, se na trhu velmi citlivém na různé slevy a mimořádné nabídky uváděl hned od počátku agresivní cenovou politikou.

„V Německu se už od konce šedesátých let rozrůstá zvláštní diskontní kultura, kdy se bojuje hlavně cenami. Pro Němce je obchod místem, kam chodí ušetřit, a příchod Wal-Martu tento trend ještě posílil,“ říká jednatel výzkumné marketingové agentury Incoma Research Tomáš Krásný.

I když podle údajů Commerzbank je Wal-Mart v Německu, kde ovládá kolem jedenácti procent trhu, teprve čtvrtým nejsilnějším hypermarketovým řetězcem, jeho cenové úpravy nemůže konkurence nechávat bez povšimnutí. Poslední kolo cenového boje rozpoutal Wal-Mart letos v červnu s cílem přilákat ještě větší množství zákazníků do svých stále ztrátových hypermarketů. Jako odpověď na toto zlevnění srazila Aldi u vybraných výrobků ceny o pětadvacet procent.

Wal-Mart vzápětí vyhlásil zvláštní slevy více než na tisícovku produktů sahajících od rodinného balení coly až po mrazáky.
Právě v letních měsících začal intenzivně chování řetězců sledovat antimonopolní úřad. Ve výjimečných případech, zejména u rychle se kazícího zboží, totiž německé zákony prodej zboží pod nákupní cenou umožňují. „Dva měsíce je však natolik dlouhá doba, aby bylo zřejmé, že nejde o příležitostný prodej. Navíc se nejednalo výhradně o výrobky, u kterých by hrozilo, že se zkazí, pokud se rychle neprodají,“ řekl šéf antimonopolního úřadu Böge.

Jak dále doplnil, zvýšení cen se do rodinných rozpočtů nijak dramaticky nepromítne. Dvoučlenná rodina důchodců totiž na základní potraviny, jichž se nařízení týká, vyčlení měsíčně jen jedno procento svých výdajů. „V průměrné čtyřčlenné domácnosti je pak podíl těchto výdajů dokonce ještě nižší,“ uvedl Böge s odvoláním na údaje statistického úřadu.

Podle obchodních analytiků však tvrdý postup ochránců hospodářské soutěže zřejmě malým obchodníkům výrazně nepomůže.
“Je to zbytečná akce, protože řetězce mohou začít nabízet výrazné slevy u jiného sortimentu, než jsou základní potraviny, kde jim teď hrozí pokuty,“ řekl agentuře Dow Jones analytik Konrad Becker z mnichovské poradenské firmy Merck, Finck & Co.

Německý maloobchod patří k nejsilněji regulovaným trhům v Evropě. Minulý týden zamítla vláda kancléře Gerharda Schrödera požadavky obchodníků na prodloužení otevírací doby. Přiklonila se na stranu odborů, jejichž podporu bude potřebovat při projednávání chystané penzijní reformy, a prodejci tak i nadále budou zavírat v osm hodin ve všední dny a ve čtyři odpoledne během víkendů. V neděli má pak drtivá většina obchodů zavřeno úplně.

Výjimku tvoří například nádražní prodejny nebo obchody u benzinových pump, na něž se tato legislativní omezení nevztahují.

,