Američané chtějí navíc přes Atlantik prodávat svůj plyn. Ukrajina by zase přišla o část poplatků, které za tranzit plynu inkasuje. Ročně jde o tři miliardy dolarů, tedy asi tři procenta ukrajinského HDP. Projekt kritizují i Poláci a před Vánocemi ho jako hrozbu pro evropskou energetickou bezpečnost odsoudil Evropský parlament.
9,5 miliard eurjsou náklady na výstavbu plynovodu Nord Stream 2. |
Němci se však brání. Nejčastěji argumentují, že plynovod nemá co do činění s politikou, že jde o byznysový projekt. „Otázka, zda Německo není příliš závislé na ruském plynu, je oprávněná. Ale zároveň stavíme terminály na zkapalněný plyn LNG, například pro americký plyn. Takže nepovažuji nebezpečí této závislosti za tak velké,“ prohlašuje nová předsedkyně nejsilnější německé strany CDU Annegret Kramp-Karrenbauerová.
Ani šéfku Českého plynárenského svazu Lenku Kovačovskou tahanice kolem Nord Streamu 2 příliš nepřekvapují. „Cyklicky se to opakuje, podobné spory ohledně plynovodů z Ruska (či Sovětského svazu) do Evropy mezi dlouhodobými spojenci napříč Atlantikem se děly i v 80. letech, ale nakonec se to vždy nějak usadilo,“ říká Kovačovská.
55 miliardmetrů krychlových má být roční kapacita Nord Streamu 2. |
„Je to geopolitická otázka. V USA je teď silný antiruský sentiment, přidává se k tomu komerční zájem ze strany amerického byznysu. Projekt je už daleko, takže realizovaný bude. Němci i Rakušané za ním stojí, jsou tam obrovské investice, velký zájem mají italské firmy,“ dodává Kovačovská.
Nový plynovod o celkové délce 1 230 kilometrů má zdvojnásobit kapacitu současného propojení Ruska a Německa na 110 miliard metrů kubických ročně. Náklady na výstavbu mají dosáhnout 9,5 miliardy eur, tedy zhruba 250 miliard korun. Podílí se na ní ruský Gazprom a pětice evropských energetických firem.
Henning Kothe, který projekt nového plynovodu řídí, v pátek uvedl, že zatím bylo položeno zhruba 800 kilometrů plynových trubek. Na dvacítce plavidel podél trasy plynovodu nyní pracuje přes tisíc lidí. Stále se počítá s tím, že hotovo bude do konce letošního roku.
A to přesto, že vedle nesouhlasu z mnoha stran může situaci zkomplikovat také návrh nové evropské legislativy, podle níž by plynovod nemohl být přímo vlastněn dodavatelem (pro což se vžil odborný termín unbundling) a desetina kapacity by musela připadnout třetím stranám.
Podle německých představitelů není pravděpodobné, že by to plynovod zastavilo. Může se však stát, že se práce opozdí, případně, že v první letech nebude kapacita plynovodu využívána naplno. O tom, jak nová pravidla naplnit, nakonec rozhodne stejně Německo (byť pod dohledem Evropské komise).
Evropa ani Německo se však nechtějí spolehnout jen na Rusko. Řada zemí buduje při pobřeží terminály, k nimž mohou zajet tankery se zkapalněným zemním plynem LNG. Jejich kapacita je už nyní podle Kovačovské poměrně velká, pokud se dá soudit z využití. Zároveň však podle ní mohou fungovat jako cenová pojistka.
LNG už není o tolik dražší než plyn z Ruska. „Cena se sbližuje s tím, jak roste kapacita terminálů a zvyšuje se podíl krátkodobých obchodů. Tankery s LNG mohou přeplout flexibilně tam, kde je plyn zrovna potřeba. Pomáhá to energetické bezpečnosti i cenovému vyjednávání,“ říká Kovačovská.
