Mezi ekonomy narůstají obavy, že v Německu nebude v blízké budoucnosti dostatek cizinců na to, aby pokryli potřeby tamního pracovního trhu. Bloomberg cituje německý Institut pro výzkum zaměstnanosti, podle kterého země potřebuje minimálně 400 tisíc nových zaměstnanců z ciziny ročně, aby udržela svou konkurenceschopnost.
Tento stav je způsobený tím, že lidé z generace takzvaných „baby boomers“, narození v letech 1946 až 1964, postupně odcházejí do důchodu. Současně Německo trpí nedostatkem mladých lidí, kteří vstupují na pracovní trh. Tamní ekonomický institut vyčíslil, že nedostatek zkušených pracovníků může německou ekonomiku stát až 30 miliard eur (téměř 800 miliard korun) ročně.
Německou veřejností otřásly v posledních týdnech otevřené projevy rasismu a nenávisti k cizincům, které provázely protesty pravice v Chemnitzu nedaleko českých hranic. Vypukly po vraždě Němce, ze které jsou podezřelí právě přistěhovalci.
Vlajka pro rozmanitost
Vedoucí představitelé německých firem teď intenzivně brojí proti rasismu a zdůrazňují svou účast v Chartě rozmanitosti. Dokument podepsaný největšími německými společnostmi představuje pro firmy závazek vytvoření pracovního prostředí bez předsudků.
Na Twitteru se v posledních dnech rozjela kampaň #FlaggefürVielfalt (Vlajka pro rozmanitost, pozn. red.), do které se zapojily firmy jako BMW Group, výrobce vozů Mercedes Daimler AG, agrochemická společnost BASF nebo finanční instituce Deutsche Bank či Commerzbank.
Jejich šéfové v příspěvcích na Twitteru zdůrazňují své mnohonárodnostní pracovní kolektivy a odsuzují rasismus v jakékoliv podobě. „V Daimleru není místo pro rasismus,“ uvedl výkonný ředitel společnosti Dieter Zetsche. „V našich továrnách v Německu pracují bok po boku zaměstnanci více než 140 národností,“ dodal.
V podobném duchu se neslo i prohlášení šéfa automobilky BMW Haralda Kruegera. „Jednoznačně podporujeme otevřenou kulturu, diverzitu a soudržnost,“ sdílela automobilka jeho vyjádření.
I další velké německé korporace odsuzují rasismus, a reagují tak na rostoucí napětí ve vztahu k přistěhovalcům. Dokládají jej například úspěchy populistické a protiuprchlické Alternativy pro Německo (AfD). Pravicová strana se v posledních volbách poprvé dostala do spolkového sněmu a její podpora v průzkumech veřejného mínění šplhá až ke 20 procentům.