Německá vláda v březnu zavedla výjimku, která společnosti dočasně zbavuje povinnosti podat na sebe insolvenční návrh v případě, že nezvládají své podnikání a jsou v platební neschopnosti. Výjimka měla skončit v září, jenomže sociálně demokratická ministryně spravedlnosti Christine Lambrechtová ji chce prodloužit do března 2021.
Politicky kontroverzní plán znepokojuje i některé ekonomy. Varují, že opatření může pomoci ke vzniku tisíců zombie firem, které by za normálních okolností už zkrachovaly.
Jan-Marco Luczak, mluvčí strany CDU/CSU Angely Merkelové, se nechal slyšet, že tím vláda pomáhá společnostem, které by se ocitly v existenčních problémech i v době, kdy žádný koronavirus nebyl. „Není vhodné držet ochrannou ruku nad takovými firmami. Není to v zájmu všech ostatních účastníků trhu, ani věřitelů firem,“ řekl Luczak.
Podobný názor mají liberální ekonomové. Podle nich udržování společností nad vodou vládními subvencemi brání takzvané „kreativní destrukci“. V tomto procesu, který popsal ekonom Joseph Schumpeter, padlé firmy vytvářejí prostor pro vznik nových, zdravějších firem.
Zombie firmami se myslí společnosti, které dlouhodobě nejsou schopny pokrývat své pohledávky zisky z podnikání. Jejich počet v Německu výrazně vzrostl během finanční krize před deseti lety, kdy jim nízké úrokové sazby umožňovaly větší zadlužení.
Podobná situace může dle ekonomů nastat teď v situaci, kdy vlády vydávají miliardy eur na programy na udržení pracovních míst, což je samo o sobě politicky citlivé téma, na levné půjčky pro firmy, postižené pandemií a záchranné balíky pro velké společnosti, kterým hrozí bankrot.
Každá šestá firma je zombie
List Financial Times zmiňuje, že přirozená obnova, kdy zdravé firmy nahrazují nemocné, se zpomalila nebo dokonce zastavila. „Kolem 550 tisícům německých společností, tedy asi jedné ze šesti, hrozí, že se z nich stanou zombie firmy,“ domnívá se Patrik-Ludwig Hantzsch, vedoucí ekonomického výzkumu společnosti Creditreform. Podle něj z vládní pomoci těží i firmy, které by na ni neměly mít nárok, protože nejsou životaschopné.
Situace, kdy stát drží firmy na kapačkách, navíc může snižovat vzájemnou důvěru v byznysu. Poslanec za opoziční svobodné demokraty Stephan Thomae podotýká, že firmy musejí neustále kalkulovat s možností, že jejich obchodní partner je ve skutečnosti insolventní. Tento názor potvrzuje Henrik Follman, generální ředitel chemičky Follman Chemie: „Není to dobrý nápad, protože klesá důvěra. Nevíte, s kým jednáte.“ Jsou o tom přesvědčeni i další byznysmeni.
Německo zažívá nejhorší poválečnou recesi, jeho ekonomika se ve druhém čtvrtletí propadla o více než deset procent. Přesto však končí v úpadku méně firem, než za nekrizových dob. V měsících bezprostředně po zavedení výjimky, která firmám umožnila nepodávat insolvenční návrh, počty insolvencí meziročně klesly až o 13 procent. V červenci se očekává dokonce propad o 29,1 procenta.
Financial Times dodává, že logika rozšíření insolvenčního moratoria spočívá v tom, že rok 2021 je rokem volebním a nikdo, ať už jsou to křesťanští demokraté Angely Merkelové nebo sociální demokraté Christina Lambrechtové, si nepřejí, vidět vlnu bankrotů a rostoucí nezaměstnanosti.
