"Je stále těžší obsadit učňovské pozice, především na východě," přiznal deníku Die Welt prezident Ústředního svazu německých řemesel (ZDH) Otto Kentzler. ZDH podle něj registruje dvacet tisíc volných míst pro aspiranty na vyučení, německá průmyslová a obchodní komora dokonce čtyřicet tisíc. Dohromady pod obě organizace spadá zhruba 90 procent všech učňovských míst v Německu.
Ve Spolkové republice funguje takzvaný duální systém, kdy učni vedle výuky zároveň pracují v konkrétní firmě. Ta mladým lidem pomáhá hradit náklady na výuku a zároveň si vydělat trochu peněz. Poptávka po učňovských profesích mezi Němci ale v posledních letech upadá, a to hlavně na bývalém komunistickém východě země, kde podle ZDH zůstalo v posledních dvou letech neobsazeno okolo pěti tisíc míst pro řemeslnické učně.
Velkou šanci na zlepšení tohoto stavu viděly tamní profesní komory v otevření německých hranic pro zájemce o práci z osmi států střední a východní Evropy, které vstoupily do Evropské unie v roce 2004. Berlín vůči nim uplatnil sedmileté přechodné období, během něhož omezoval jejich přístup na svůj pracovní trh, což se týkalo i učňů.
Nepomáhají kurzy němčiny ani návštěva zoo
Navzdory optimistickým prohlášením ZDH o velkém zájmu Poláků a Čechů o získání výučního listu u západních sousedů po květnovém odstranění bariér německé podniky zatím žádný nával adeptů z těchto zemí podle časopisu Der Spiegel nepociťují.
Německé komory se je přitom snaží lákat na kurzy němčiny zdarma, pořádají pro ně zájezdy do závodů, kde by mohli působit. Řemeslnická komora ze Saské Kamenice dokonce pozvala mladé Čechy na návštěvu lipské zoo, aby jim zpříjemnila seznamování s potenciálním zaměstnavatelem.
Mladí Středoevropané se však do Německa nehrnou. Der Spiegel s odvoláním na anketu mezi řemeslnickými komorami z regionů sousedících s Polskem a Českem uvedl, že od května u nich smlouvu na vyučení podepsal asi tucet lidí z nových členských zemí EU. Komory v Rostocku, Drážďanech nebo v bavorském Řezně prý dosud nemají jediného nového učně ze střední a východní Evropy.
Deník Sächsische Zeitung na konci května psal o 11 Češích z Mostecka, kteří se zavázali nastoupit do výuky v Sasku.
"Mladí Poláci jdou raději do Anglie, kde už bydlí jejich sourozenci, protože ta už své hranice otevřela před sedmi lety," řekl Spiegelu polský spolupracovník řemeslnické komory v Chotěbuzi Sebastian Szajek. A v Česku jsou podle časopisu rozdíly v nezaměstnanosti a výši platů vůči Německu tak malé, že se většině mladých vyjet za vyučením do zahraničí nevyplatí.
