Německé zlato se v zahraničí ocitlo během studené války, kdy se je tehdejší západoněmecká vláda snažila uložit co nejdále na západě pro případ sovětského útoku. Důvody pro uložení části jeho zlatých rezerv ve finančních centrech jako Londýn či New York však podle newyorského listu přetrvávají. V případě měnové krize je díky tomu lze rychle umístit na trh pro obnovení důvěry.
V New Yorku má Německo zlato uložené v tamní pobočce americké centrální banky. Stejně jako další země, které tam svůj žlutý kov skladují, za to nic neplatí. Američané se domnívají, že přítomnost cizích rezerv v podzemním trezoru newyorského Fedu podporuje status dolaru jako celosvětové rezervní měny.
Němci se pro návrat zlata rozhodli po loňské veřejné debatě o rezervách a parlamentním sporu o to, zda Bundesbanka má o svých rezervách v zahraničí skutečně přehled a zda je má pod kontrolou. V Německu se mimo jiné objevily spekulace, že jeho zlato v USA někam zmizelo, anebo že je nahradila méně kvalitní slitina.
Bundesbanka takové spekulace odmítá, ale veřejnému tlaku nakonec ustoupila. Přesun zlata by chtěla dokončit do roku 2020. Podrobnosti o něm nechce z bezpečnostních důvodů prozrazovat. Carl-Ludwig Thiele z banky pouze uvedl, že finanční ústav má s přesunem velkých částek zkušenosti.
Investoři spekulují, zda si centrální banky navzájem věří
Na finančních trzích přesto informace o stěhování německého zlata vyvolala pozornost. "Centrální banky si nevěří?" zeptal se například na svém účtu na sociální síti Twitter zakladatel investiční firmy Pimco William Gross.
Podle Thieleho však nejde o nedůvěru. "Nemáme pochyby o integritě jiných centrálních bank. Nejsme si vědomi nějakých pochybení," podotkl.
Německo po druhé světové válce nemělo žádné zlaté rezervy. Nacisté jich většinu použili na financování války. Většina zlata, které neutratili, pak záhadně zmizela v poválečném zmatku. Země ovšem postupně nashromáždila druhé největší zlaté rezervy na světě.
Nejvíce zlata měla v roce 1968, a to čtyři tisíce tun. Poté důležitost kovu zmenšil krach mezinárodního systému pevných směnných kurzů. Nyní má Německo kolem 3 400 tun zlata. Z toho dvě třetiny má uložené v zahraničí, kromě Francie a USA ještě v Británii. Po dokončení přesunu zlatých rezerv v roce 2020 bude za hranicemi Německa stále zhruba polovina jeho zlata.
