Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Německé obce jsou na cestě k soběstačnosti, vyrábějí si samy elektřinu

  11:50aktualizováno  11:50
Není to tak dávno, kdy bylo zcela nemyslitelné, aby si lidé vyráběli elektřinu za humny. O to se přece starají velké elektrárny. Jenže časy se mění a dnes namísto obřích zdrojů nastupují malé výrobny blízko obcí. Nový trend slaví úspěch v Německu, v Česku je takový přístup spíše výjimečný.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Po cestě k soběstačnosti jde už řadu let i hornofalcká obec Ursensollen se zhruba 3 600 obyvateli. Její starosta Franz Mädler říká, že nejjednodušší je začít s úsporami. „Ve dvou fázích jsme vyměnili všech 600 svítidel v ulicích i osvětlení v budovách. Dnes už máme všude LED svítidla. Díky tomu ušetříme 37 tisíc eur ročně,“ tvrdí.

Vedle toho se v Ursensollenu pustili do produkování elektřiny. Výrobny staví nejen sama obec s partnery, ale i soukromníci. Na katastru obce je pět větrných turbín – jedna patří obci, další družstvu, do něhož se zapojilo 64 obyvatel, a zbývající tři komerčnímu provozovateli, který park vyprojektoval.

Solární panely jsou na čtyřech obecních budovách – základní škole, střední škole, radnici a čističce odpadních vod – a na dalších 350 soukromých střechách. Navíc je v obci bioplynová stanice, kterou vlastní soukromý zemědělec. Všechny zdroje vyrobí za rok násobně větší množství elektřiny, než obec spotřebuje.

Kde bere elektřinu Ursensollen.

To ovšem neznamená, že by Ursensollen už teď byl zcela soběstačný. Nemusí foukat vítr nebo svítit slunce přesně ve chvíli, kdy si lidé chtějí uvařit kávu. Mädler říká, že zastupitelstvo zkoumá i možnosti, jak elektřinu skladovat, zatím se to však nevyplatí. A tak přebytečná elektřina končí na energetické burze.

V nejbližší době mají ale v obci vzniknout dvě dobíjecí stanice pro elektromobily. A soukromý investor chystá na deseti hektarech novou fotovoltaickou elektrárnu.

Investice do výroby elektřiny se Ursensollenu vyplatí. Mädler tvrdí, že za dvacet let obec ušetří milion eur. Díky výkupním cenám s dvacetiletou garancí šlo podle něj o bezrizikovou investici, peníze si obec půjčila od bank.

„Ale peníze pro nás nejsou hlavní motivací. Chtěli jsme svým dílem přispět k tématu opuštění jaderné energie v Německu. Nechceme tu dalším generacím zanechat tuny atomového odpadu,“ říká vystudovaný elektroinženýr.

Bez podpory rozvoj umřel

Zatímco v Německu či v Rakousku jsou obcí jako Ursensollen kvanta, v Česku je to spíše rarita. „Tak komplexní projekt využití různých obnovitelných zdrojů u nás nemáme. Nejvíce se mu blíží středočeské Kněžice, které jsou díky bioplynové stanici a kotelně na biomasu energeticky soběstačné. Obecní větrnou elektrárnu u nás provozují tři obce,“ říká energetický expert Hnutí Duha Karel Polanecký.

Jinde zase mají panely na obecních střechách, například v Litoměřicích. „V současné době město provozuje tři fotovoltaické elektrárny. Ročně vyrobí zhruba 80 megawatthodin elektřiny, z čehož se přibližně 40 procent využije přímo na místě v budovách,“ říká Jaroslav Klusák, energetický manažer Litoměřic.

Větrníky trhají rekordy. V Německu už vyrobí stejně energie jako Temelín

Město na Labi také zkoumá možnosti využití geotermální energie pro vytápění. Zároveň chystá první aktivní veřejnou budovu v Česku, která bude vyrábět více energie, než sama spotřebuje: přebytky budou využity pro elektromobilitu.

Nejčastějším obecním využitím obnovitelného zdroje jsou podle Polaneckého stále výtopny na biomasu, kterých je v Česku kolem padesáti. Jenže všechny obecní projekty výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů jsou už „staré“, nic nového nevzniká. I starosta Kněžic připouští, že za dnešních podmínek – tedy bez podpory – by jejich projekty nemohly vzniknout.

„Stát si dobře neuvědomuje, že když po nějakou dobu přidusíte rozvoj, tak to nakonec úplně umře,“ říká bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík. „Chybí jasná vize a podpora z nejvyšších míst, to má dopad i na chování v obcích. Jde navíc o dlouhodobou investici, drobní investoři se koukají spíše krátkodobě, chtějí rychlou návratnost,“ dodává předseda Komory OZE Štěpán Chalupa.

Obnovitelné zdroje mají kvůli solárním baronům a nezvládnuté podpoře z dřívějška pošramocenou reputaci. Lidé nechtějí, aby jim za domem stály vrtule. Nicméně i Mädler připouští, že se v Ursensollenu kvůli větrným turbínám setkali s odporem místních.

Německé Cáchy děsí jaderná elektrárna, úřady rozdávají tablety jódu

Jenže názor občanů může změnit třeba právě zisk, který mohou z elektřiny vyrobené ve „vlastní“ elektrárně mít. S větší podporou komunitní energetiky počítá také v současnosti projednávaná evropská legislativa, označovaná jako zimní energetický balíček. Má například usnadnit situaci těm, kdo si elektřinu sami vyrábějí.

Balíček reaguje mimo jiné na to, že Unie za ostatními regiony světa zaostává. Zatímco ještě v roce 2004 měla Evropská unie více než poloviční podíl na celosvětových investicích do zelených elektráren, dnes je to už jen 17 procent.




Nejčtenější

Prodavači jsou dražší než vysokoškoláci. Anomálie však dlouho nevydrží

(ilustrační snímek)

Současný trh práce zažívá anomálie v odměňování. Kdo hledá práci, může si u dané firmy říct víc, než mají stávající...

Motýlí efekt a duha na českých bankovkách. Podívejte se na nové prvky

Státní tiskárna cenin představila nové ochranné prvky, které budou na...

Státní tiskárna cenin slaví devadesát let od svého vzniku. Významné jubileum spojila s unikátní výstavou cenin, kde má...



Ceny pozemků pro dům vyskočily na dvojnásobek. Kolik stojí ve vašem kraji?

Inženýrské sítě

Ceny stavebních pozemků stoupaly nejstrměji v posledních sedmi letech na Vysočině, v Královéhradeckém kraji a ve...

Hladové české firmy posílí tisíc Filipínců, pracantů s dobrou angličtinou

Filipínský dělník

Do Česka má letos prostřednictvím vládního programu na zaměstnávání cizinců přijet tisíc Filipínců. Budou vítanou...

Zuckerbergovo bezpečí podražilo, Facebook denně platí stovky tisíc

Šéf Facebooku Mark Zuckerberg

Facebook loni utratil za bezpečnost Marka Zuckerberga 7,3 milionu dolarů, v přepočtu 150 milionů korun. Vyplývá to ze...

Další z rubriky

Zuckerbergovo bezpečí podražilo, Facebook denně platí stovky tisíc

Šéf Facebooku Mark Zuckerberg

Facebook loni utratil za bezpečnost Marka Zuckerberga 7,3 milionu dolarů, v přepočtu 150 milionů korun. Vyplývá to ze...

Lucembursko sází na kosmický průmysl, ve vesmíru chce těžit minerály

Evropa chce využít asteroidy.

Jedna z nejmenších evropských zemí se pokládá za obra v oblasti kosmického průmyslu. V Lucembursku, jež má méně...

Cambridge Analytica chtěla vytvořit kryptoměnu pro obchodování s osobními daty

Brittany Kaiserová, bývalá zaměstnankyně Cambridge Analytica (17. dubna 2018)

Britská konzultační firma Cambridge Analytica, známá v posledních týdnech hlavně kvůli skandálu s uniklými daty...

Najdete na iDNES.cz