Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Slunce i vítr jsou levné jako nikdy. Němci draží zelenou energii v aukcích

  5:00aktualizováno  5:00
Okamžik, kdy se elektřinu z obnovitelných zdrojů vyplatí vyrábět i bez dotací, patří v energetice k těm nejočekávanějším. Zároveň ho však není snadné stanovit. Zatímco země s příhodnými přírodními podmínkami v Africe či Jižní Americe tohoto bodu zlomu už dosáhly, ve střední Evropě podle skeptiků nenastane nikdy.

(ilustrační snímek) | foto: Archiv MF DNES

Avšak poslední data z Německa ukazují, že i některé větrníky a solární parky mohou vyrábět elektřinu levněji než třeba jádro nebo uhlí.

Berlínský institut Agora Energiewende, který vypracovává pro německou vládu podklady k proměně tamní energetiky od závislosti na fosilních palivech k obnovitelným zdrojům, ve své zprávě za loňský rok upozorňuje, že solární elektřina nebyla doposud nikdy tak levná.

Němci šlapou na brzdu. Zelenou energii z větru síť nezvládá

Příčinou je to, že Německo pro obnovitelné zdroje zavedlo systém aukcí. Výrobci tak nemají automaticky nárok na dotovanou výkupní cenu, ale pokud chtějí postavit novou elektrárnu, musí o ni mezi sebou soutěžit. Vyhrává ten, kdo nabídne nejnižší výkupní cenu.

Při jedné takové společné německo-dánské aukci se podařilo dosáhnout na 53,8 eura za magawatthodinu pro elektřinu z fotovoltaického parku. U elektřiny z chystaného mořského větrného parku u dánského pobřeží to bylo dokonce 49 eur za megawatthodinu. Je to doposud nejnižší cena za energii z těchto zdrojů.

„Došlo ke změně systému směrem k aukcím a ceny se podstatně snížily. Ukazuje se, že tvrzení, že obnovitelné zdroje jsou příliš drahé, není pravdivé,“ řekla MF DNES německá poslankyně Zelených a expertka strany na klimatickou politiku Annalena Baerbocková.

Ceny se propadly díky dotacím

Hodnoty dosažené v aukcích jsou stále téměř dvojnásobné, než za kolik se v současnosti obchoduje se silovou elektřinou na burzách. Jenže propad ceny silové elektřiny v posledních letech způsobil právě prudký rozvoj dotovaných zdrojů, které s sebou stáhly i ceny uhelných, jaderných a plynových elektráren.

Zatímco dnes se obnovitelné zdroje na spotřebě Německa podílejí zhruba z jedné třetiny, před deseti lety to bylo jen čtrnáct procent a silová elektřina stála v průměru 59,90 eura za megawatthodinu. A ještě před pěti lety se za elektřinu na burze platilo zhruba tolik, kolika nyní dosahují obnovitelné zdroje v dražbách.

Statisíce netopýrů v Německu hynou kvůli větrníkům

Z dosažených cen však nelze vyvozovat, že by za 54 eur za megawatthodinu bylo možné okamžitě vyrábět ve všech větrných a slunečních elektrárnách ve střední Evropě.

Jak upozorňuje šéf společnosti Solar Global Jan Fousek, na tak nízké hodnoty se zatím podařilo dostat jen v několika málo případech, které se navíc neodzkoušely v praxi. „Na tyto ceny to kleslo poprvé na konci roku 2016, a proto předpokládám, že žádná z těchto elektráren ještě nebyla postavená,“ upozorňuje Fousek. Není tak třeba jasné, zda to investoři s nabídkou nepřehnali a zdroj jim nakonec místo zisku nepřinese jen ztráty.

Draží se jen velké zdroje

Velkou roli v rentabilitě hraje i lokalita, tedy míra osvitu, případně síla větru. Zatímco na určitém místě je možné provozovat ziskový fotovoltaický park a prodávat elektřinu relativně levně, na většině ostatních to tak být nemusí. „Jestli to tak bude fungovat i v lokalitách, které nejsou tak vhodné, to teprve uvidíme,“ hodnotí poslankyně Bundestagu Baerbocková.

Ta navíc upozorňuje, že klíčovou součástí Energiewende je i zapojení místních komunit a družstev, které si nemohou dovolit soutěžit o nejnižší ceny s největšími energetickými hráči.

„Velcí investoři se mohou zúčastnit klidně i deseti aukcí a nabídnout vždy nízkou cenu, protože jeden projekt mohou dorovnat jiným. To znevýhodňuje družstva, která mají jen jediný projekt,“ dodává Baerbocková. Zelení proto prosadili několik výjimek. Soutěže se týkají jen elektráren s výkonem přes 750 kilowattů, ostatní dál prodávají za standardní dotované výkupní ceny. Pro družstva platí zjednodušené podmínky.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ústav konzervace potravin VŠCHT Praha porovnával kvalitu stejných výrobků...
Brusel za 52 milionů prozkoumá, jestli v kvalitě zboží padla železná opona

Evropská komise chce jasné důkazy o tom, že výrobci potravin a drogerie některé trhy šidí na kvalitě. Přinést je mají testy „dvojí kvality“, na které Brusel...  celý článek

Brexit (ilustrační snímek).
Londýnský bankéř: Brexit bude šok, nervozita v City ještě poroste

Plánovaný odchod Velké Británie z Evropské unie přinesl otázku, kolik bankéřů se zemi podaří udržet v londýnské City. Nyní tam proběhne 40 procent všech...  celý článek

Muž pracuje na počítači (ilustrační snímek).
Firmy nesmí šmírovat komunikaci svých lidí, rozhodl Evropský soud

Evropský soud pro lidská práva dospěl k závěru, že byla porušena soukromá práva rumunského zaměstnance, kterého zaměstnavatel propustil za používání pracovní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.