Experti už dříve varovali, že obchodní politika Číny by mohla prudce zbrzdit boom elektroniky. Podle týdeníku Der Spiegel už začaly některým německých společnostem kovy docházet, protože Čína sama pociťuje jejich nedostatek a značně omezila jejich vývoz. Hrozí tak nedostatek celkem 17 vzácných kovů, například Lanthanu, Europia či Noedymu.
Nedostatkem kovů by mohly brzy trpět i další státy, přestože Čína se snaží svět uklidňovat. "Čína bude světu vzácné kovy i nadále poskytovat," tvrdí mluvčí ministerstva obchodu v Pekingu. Export surovin nutných především k výrobě v automobilovém průmyslu a v současnosti na stále populárnější větrné elektrárny, by ale i tak měl v příštím roce klesnout zhruba o třetinu.
Určitou nadějí je náhrada výpadku z jiných zemí. "Pro budoucnost high-tech technologií v Německu je poskytování vzácných a cenově dostupných surovin zásadní," řekl ministr hospodářství Rainer Brüderle.
Podle něj vláda bude pomáhat firmám získávat nové zdroje vzácných kovů a mohla by jim mimo jiné v tomto případě poskytovat i úvěrové záruky. Berlín tak chce prohloubit i spolupráci s Ruskem, které těžbu podporuje. Čínský monopol se ale snaží zlomit například i Austrálie, která v průběhu příštích let otevře dva doly. Otevření zřejmě čeká i bývalý důl Mountain Pass v americké Kalifornii. Brzy by měly zahájit těžbu i Indie a Kazachstán, ale na tyto trhy má prakticky exkluzivní přístup jen Japonsko a jeho výrobci automobilů.
Geolog Harald Elsner ze Spolkového ústavu pro geologické vědy a přírodní zdroje zdůrazňuje, že největší zásoby vzácných kovů jsou v Grónsku a v Kanadě. Zahájení těžby v těžce přístupných oblastech je ale ještě daleko, v Grónsku, kde by mohla být produkce až 100.000 tun ročně, tedy téměř stejně jako v Číně, to nebude dříve než za pět let. "Čeká nás zásobovací krize," uvedl. Pokud by svět nedokázal výpadek nahradit, znamenalo by to mimo jiné prudké zdražení některých výrobků, například mobilních telefonů.
