Vládní konzervativci a socialisté se dohodli na tom, že podle ekologické náročnosti vozu bude desetidenní poplatek od pěti do 15 eur (od 140 do 410 Kč) a dvouměsíční od 16 do 30 eur (od 440 do 820 Kč).
Podle ekologické náročnosti provozu auta se bude lišit i roční mýtné. Poplatek se v závislosti na objemu a typu motoru a stáří vozu bude pohybovat mezi 22 a 130 eury (660 a 3550 Kč). Na rozdíl od českého systému by si řidiči nelepili na sklo krátkodobé ani roční dálniční známky, zaplacení by elektronicky kontrolovaly mýtné brány podle registrační značky vozidla. Poplatky bude možné zaplatit po internetu nebo na čerpacích stanicích.
Německá opozice před hlasováním uváděla, že způsob zpoplatnění dálnic odporuje právu EU, protože je diskriminační vůči zahraničním řidičům. Ministr dopravy Alexander Dobrindt sice tyto výtky odmítl, podle poslance za Levici Herberta Behrense se ale dá očekávat, že se souladem zákona s unijním právem bude zabývat Brusel.
Německo má na svém území 12 800 kilometrů dálnic a dosud patřilo mezi několik málo evropských zemí, kde se ještě za užívání dálnic neplatí.
Z poplatků se opraví silnice
„Všichni vědí, že by nebylo možné rozvíjet infrastrukturu, kdybychom neposílili její financování od uživatelů,“ zdůvodnil ministr zavedení poplatků. Dodal, že zpoplatnění dálnic by mělo státu vynést zhruba 500 milionů eur, tedy 13,7 miliardy korun ročně, které se použijí třeba na opravy a rozvoj komunikací.
Zpoplatnění dálnic ve vládě kancléřky Angely Merkelové prosadila bavorská Křesťanskosociální unie (CSU), která měla dálniční mýtné pro cizince jako jeden ze svých hlavních volebních slibů. Dobrindt loni přišel s několika návrhy na mýtné, z nichž jeden dokonce předpokládal zpoplatnění celé německé silniční sítě. Po protestech obcí v pohraničí by se ale poplatky měly odvádět pouze za jízdu po dálnicích.
Mýtné a dálniční poplatky v Evropě v roce 2015
