Právník Věslav Nemeth uzavřel v roce 1998 s vedením IPB smlouvu o navržení modelu transakcí, který by bance umožnil vyřešit její rizikové obchody.
Ve stručnosti se jednalo o to, že by banka špatné úvěry a nevýnosný majetek vyvedla na zahraniční firmy. Ty by vzápětí vydaly akcie, jež by si banka vzala zpět do svých účetních knih. Na rozdíl od nesplácených úvěrů by na ně nemusela vytvářet rezervy, a tak by alespoň papírově zlepšila svou finanční kondici.
Kdyby IPB použila Nemethův nápad bez jeho vědomí, měla mu zaplatit pokutu ve výši deseti procent z převáděné částky. Když IPB později část majetku převedla do "daňového ráje" na Kajmanské ostrovy, advokát se začal domáhat penále za "ukradené know-how". Postupně je navýšil ze tří na sedm miliard korun.
Nemeth pohledávku uplatnil u nástupkyně IPB - Československé obchodní banky (ČSOB), která ji neuznala a podala trestní oznámení. Podle obžaloby se Nemeth pokusil banku podvést, protože údajně věděl, že pohledávka u ČSOB kvůli neuhrazené smluvní pokutě nemohla vzniknout.
Podle žalobkyně musel Nemeth vědět, že jeho projekt pro IPB byl velmi obecný, a nepodléhal tak ochraně know-how. Banka zároveň tvrdí, že IPB Nemethův projekt nepřevzala, že restrukturalizace nebonitních a nelikvidních aktiv byla provedena jiným způsobem.
Když IPB zkrachovala, Nemeth převedl pohledávku na společnost Goldfund Financial se sídlem v USA, která ji rozdělila na díly a prodávala dlužníkům IPB. Ti části Nemethovy pohledávky se slevou odkoupili a s jejich pomocí mazali své staré závazky. Za Nemethovy pohledávky zaplatili zlomek jejich skutečné hodnoty, plné výši je pak ale započítali vůči svým dluhům u IPB.
ČSOB odmítá takzvanou Nemethovu pohledávku uznat. Loni jí dal za pravdu i civilní soud, který označil smlouvu mezi Nemethem a IPB za neplatnou. Pohledávka tak prý neexistuje.
Nemeth patří i k obžalovaným v kauze zkrachovalé Moravia banky. Evropský soud pro lidská práva před časem podle tisku přiznal Nemethovi kvůli průtahům v kauze náhradu ve výši zhruba 270 tisíc korun.
